Bedřich Procházka (motorista)

Bedřich Procházka
Bedřich Procházka s dcerou Olgou v roce 1905
Bedřich Procházka s dcerou Olgou v roce 1905
Narození 19. února 1857
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. prosince 1946 (ve věku 89 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání motorista, podnikatel
Choť Olga Procházková (roz. Zvěřinová)
Děti Olga Prochasková-Sedláčková
Příbuzní Olga Prochasková-Sedláčková (otec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Procházka (uváděn též Prochaska či Procháska, 19. února 1857 Praha[1] – 3. prosince 1946) byl český podnikatel, velkostatkář a motorista, majitel prodejního obchodu První český průmysl automobilový, prvního a ve své době největšího autosalonu v Praze. Sám byl rovněž vlastníkem několika vozidel a nadšeným jezdcem. Jeho dcera Olga Procházková-Sedláčková se roku 1905 stala první Češkou, která obdržela řidičský průkaz.

Život

Mládí

Narodil se v Praze do rodině sládka Aloise Procházky a jeho ženy Marie, rozené Friedrichové. Roku 1887 se v Praze oženil s Olgou Zvěřinovou a založili spolu rodinu.

Podnikatel

Procházka nejprve obhospodařoval pozemky v Nuslích, roku 1890 pak se svou ženou zakoupili od Tomáše Welze mladšího pozemky velkostatku v Horních Měcholupech a Petrovicích nedaleko Prahy. Zde jako technický nadšenec inicioval zřízení mechanizovaného provozu mlékárny a založení firmy První elektrická mlékárna Horní Měcholupy. Závod zpracovávající kravské i kozí mléko produkoval také další mléčné výrobky, jako sýry nebo potraviny určené dětem. Mlékárna zřídila svou prodejnu v prostorách domu č.p. 112/II ve Spálené ulici na Novém Městě.

Dcera Olga Procházková

Motosalon B. Prochaska

Bedřich Procházka byl nadšeným motoristou a propagátorem tohoto nového sportovního odvětví prudce se rozvíjejícího od 90. let 19. století. Podnikání mu navíc zajistilo potřebné finanční zázemí. Okolo roku 1900 se stal jedním z prvních majitelů osobního automobilu v Čechách, následně jich zakoupil víc a podnikl s nimi několik dálkových jízd.

Reklama firmy B. Prochaska v Národních listech, 23.4. 1905

Posléze otevřel v prostorách prodejny své mlékárny pobočku své firmy První automobilový závod český. Jednalo se o specializovaný motoristický salon s velkými prosklenými výklady a velkorysou prodejní plochou 160 m², zabývající se prodejem motocyklů a automobilů. Výhradní zastoupení zde měly například české motoristické závody Laurin & Klement z Mladé Boleslavi či továrna na motocykly Viléma Michla sídlící ve Slaném. K dostání zde byly také zahraniční modely motocyklů, motorových člunů a vozů, zejména německé či francouzské výroby, ale také například pneumatiky značek Michelin či Miskolczy nebo autodíly. Firma se účastnila hospodářské výstavy v Průmyslovém paláci v Holešovicích roku 1904 a byla zde také oceněna.

Jezdec

Jako dálkový jezdec vykonal Bedřich Procházka na jaře roku 1907 se svým automobilem rakouské značky Gräf & Stift typ 32 k. s. trasu po Balkáně dlouhou přes 600 kilometrů, vedoucí z Lublaně, přes Cetinji do Podgorice (po tehdejším celistvém území Rakouska-Uherska). Dobový tisk uvedl, že byl prvním, který do Podgorice, hlavního města historického území Černé Hory přivezl automobil.

Dcera Olga tak již od útlého věku přicházela s motorovými vozidly do styku a díky otci si též vyzkoušela jejich řízení. V roce 1905 se pak stala historicky první Češkou, a zároveň první ženou v českých zemích, která získala oficiální řidičské oprávnění[2]. V době jeho udělení jí bylo pouhých šestnáct let, byla tedy pod hranicí zletilosti.

Úmrtí

Bedřich Procházka zemřel v Roztokách 3. prosince 1946.

Rodinný život

Bedřich Procházka se v pražském kostele u Matky Boží před Svatým Týnem 19. dubna 1887 oženil s Olgou, rozenou Zvěřinovou (1866–???). Měli spolu celkem čtyři děti: Bedřicha (zemřel v dětství), Olgu, Helenu a Terezii. Bedřich a Olga se narodili v Praze, Helena a Terezie v Liběšicích. Dcera Olga se provdala za Františka Sedláčka (1879–1931), úředníka banky Slavia.

Odkazy

Reference

  1. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  2. ŠALANDA, Bohuslav; ŠTEMBERK, Jan. České století motorismu I: Kulturní roviny českého motorismu. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 212 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-4507-0. Google-Books-ID: wHjkDwAAQBAJ. 

Externí odkazy

Zdroj