Bedla vysoká

Bedla vysoká
	Bedla vysoká
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Třída	stopkovýtrusé (Basidiomycetes);
Řád	lupenotvaré (Agaricales);
Čeleď	pečárkovité (Agaricaceae);
Rod	bedla (Macrolepiota);
Binomické jméno
	Macrolepiota procera; (Scop.: Fr.)Sign.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedla vysoká (Macrolepiota procera, někdy také Lepiota procera) je jedlá a velmi chutná stopkovýtrusná houba z čeledi pečárkovité. Je vhodná ke sběru a kulinářskému užití. K požívání je vhodný především klobouk, třeň je tuhý. Pozor na záměnu s bedlou ostrošupinnou (Lepiota aspera) nebo bedlou chřapáčovou (Lepiota helveola) které jsou smrtelně jedovaté a od kterých se liší posuvným prstenem.^[1]^[2]

Popis

Klobouk má v průměru 10 – 40 cm, v mládí uzavřený, vejčitého tvaru. Později dostává kuželovitý až plochý tvar. Uprostřed je tmavý hladký hrbolek. Pokryt je velkými hnědými šupinami.
Třeň je válcovitý, lehce vylomitelný, v mládí uvnitř vatovitý, posléze dutý.
Dužnina je v klobouku měkká, ve třeni vláknitá až tuhá. Vůně je jemná, chuť lehce oříšková.

Výskyt

Bedla vysoká roste hojně v listnatých i jehličnatých lesích, převážně na prosvětlených okrajích a mýtinách. Setkat se s ní ale lze i na zahradách nebo v parcích.

Kulinářství

Bedla vysoká je vynikající jedlá houba, zvláště se hodí k obalování a smažení (jako řízky). Kromě toho se často přidává do dušených pokrmů z masa i zeleniny. V neposlední řadě ji lze přidat též do omáček, polévek, omelet nebo usušit. Třeně jsou však poněkud tuhé.^[3] V Česku je známý chutný recept bedly na kmíně.^[4]