Bedla dívčí

Jak číst taxoboxBedla dívčí
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď pečárkovité (Agaricaceae )
Rod Leucoagaricus
Binomické jméno
Leucoagaricus nympharum
(Kalchbr.) Bon, 1977
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedla dívčí (Leucoagaricus nympharum (Kalchbr.) Bon, 1977) je jedlá houba z čeledi pečárkovitých.

Synonyma

  • Agaricus nympharum Kalchbr., 1873
  • Agaricus rhacodes var. puellaris Fr., 1863
  • Lepiota nympharum (Kalchbr.) Kalchbr., 1878
  • Lepiota puellaris (Fr.) Rea, 1945
  • Lepiota densesquamosa Velen., 1920
  • Macrolepiota puellaris (Fr.) Moser, 1967
  • Macrolepiota nympharum (Kalchbr.) Wasser, 1985

Vzhled

Makroskopický

Klobouk má v průměru 4-10 cm. Zpočátku téměř kulovitý, později sklenutý až plochý s nízkým hrbolem na středu. Klobouk je na bílém podkladě pokrytý zpočátku bílými, později hnědavými, velkými a odstátými šupinami. Závoj je bílý, blanitý.

Lupeny jsou husté, vysoké a odsedlé. Barva je bílá, ve stáří špinavě růžová. Lupeny pomačkáním hnědnou.

Třeň je válcovitý, dole hlízovitě rozšířený. Barva je v mládí bělavá, v dospělosti zahnědlá, nežíhaná. Dřevnatý a rourkovitě dutý.

Dužnina je bělavá, ve třeni na řezu slabě růžoví. Chuť je příjemná, vůně slabě ředkvová.

Výskyt

Bedla dívčí roste od července do října v humózních jehličnatých lesích.

Nejčastější záměny

Podobná je taktéž jedlá bedla červenající, která na řezu rychle červená a poté hnědne a nemá ředkvovou vůni.

Literatura

  • Josef Erhart; Marie Erhartová; Antonín Příhoda: "Houby ve fotografii", str 106. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1977.
  • Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8

Externí odkazy

Zdroj