Bartošovický platan

Zdroje k infoboxuPamátný strom (chráněný)
Bartošovický platan
V pozadí severní křídlo zámku (rok 2013)
V pozadí severní křídlo zámku (rok 2013)
Druh platan javorolistý
Platanus hispanica
Evidenční č. 7113 (7131)
Ochrana od 13. června 1980
Poloha
Kraj Moravskoslezský
Okres Nový Jičín
Obec Bartošovice
Katastr Bartošovice
Souřadnice 49°40′17,92″ s. š., 18°3′0,77″ v. d.
Bartošovice
Bartošovice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bartošovický platan, označovaný i jako Josefinin platan, je platan javorolistý (Platanus hispanica) rostoucí severně od zámku v Bartošovicích v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Je to nejmohutnější platan v Česku, vysazený údajně v roce 1834. Je součástí památkově chráněného zámeckého areálu.[1]

Základní údaje

  • rok vyhlášení: 1980
  • odhadované stáří: 185 let (2019)
  • obvod kmene: 842 cm (2016)
  • výška: 37 m (2016)
  • šířka koruny: 42 m (2016)

Stav stromu

Strom má ve výšce asi 2 m výraznou, k zámku odbočující vodorovnou větev, která byla už před rokem 1976 podepřena a nad dutinou v její horní části je stříška. Podle odborného hodnocení provedeného v roce 2015 byl stav stromu velmi dobrý, byl doporučen pouze ořez suchých větví a pahýlů, hrabání a úklid spadlého listí kvůli omezení výskytu houby na listech.[2]

Další zajímavosti

Majitelkou bartošovického zámku se roku 1786 stala Josefina Malabaila de Canalle (1770–1833), která se tu narodila. V roce 1790 se provdala za Jana Nepomuka Pachtu z Rájova, s nímž měla syna Karla. Manželství ale nebylo šťastné, Josefína i se synem od manžela odešla a žila na zámku v Bartošovicích. Vychovatelem Karla se stal Josef Georg Meinert (1773–1844, od roku 1806 profesor estetiky, dějin a umění na Pražské univerzitě). Mezi Meinertem a Josefínou vznikl silný vztah; Meinert po Josefinině smrti nechal v Bartošovicích vedle farního kostela sv. Ondřeje, Petra a Pavla[3] pro ni vybudovat hrobku a následující rok nechal na její památku dovézt z Anglie a vysadit u zámku platan, dřevinu tehdy ještě v Čechách neobvyklou.[4][5]

Reference

  1. ↑ park - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Památné stromy. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ kostel sv. Ondřeje, Petra a Pavla - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Bartošovický platan - CHKO Poodří – památné stromy - TAGGMANAGER.CZ. m.taggmanager.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ Hraběnka Josefína Pachtová — PSK. www.ptejteseknihovny.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 

Literatura

  • NĚMEC, Jan, et al. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 3003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. S. 202. 

Externí odkazy

Zdroj