Bakteriální boulovitost kořenů

Nádorovitost způsobená patogenem Agrobacterium tumefaciens na kořenech Carya illinoensis

Bakteriální boulovitost kořenů je choroba způsobovaná bakterií Agrobacterium tumefaciens z čeledi Rhizobiaceae. Bakterie Agrobacterium tumefaciens je obecně rozšířený polyfágní parazit. Typickým příznakem onemocnění jsou různě velké a utvářené nádory na kořenech a spodních částech rostlin. Napadení často končí úhynem. Bakterie přetrvávají v půdě a rozšiřují se pomocí celé řady hostitelů, včetně plevelů. Jediným spolehlivým způsobem ochrany je prevence.

EPPO kód patogena

AGRBTU

Synonyma

Vědecké synonyma patogena

  • Achromobacter radiobacter
  • Agrobacterium radiobacter subsp. tumefaciens
  • Agrobacterium radiobacter var. radiobacter
  • Alcaligenes radiobacter
  • Bacillus radiobacter
  • Bacterium radiobacter
  • Bacterium tumefaciens Smith and Townsend 1907
  • Phytomonas tumefaciens (Smith and Townsend 1907) Bergey et al. 1923
  • Polymonas tumefaciens (Smith and Townsend 1907) Lieske 1928
  • Pseudomonas radiobacter
  • Pseudomonas tumefaciens Smith and Townsend 1907) Duggar 1909

České synonyma choroby

  • bakteriální nádorovitost
  • bakteriální nádorovitost révy vinné
  • bakteriální bobulovitost kořenů ovocných stromů
  • bakteriální nádorovitost révy vinné
  • tumorovitost řepy
  • bakteriální boulovitost
  • nádorovitost kořenů.

Zeměpisné rozšíření

Bakterie Agrobacterium tumefaciens je rozšířena prakticky ve všech klimatických podmínkách a půdách.

Hostitel

Peckoviny, jabloně, hrušně, okrasné stromy a řada bylinných druhů, např. slunečnice, pelargónie, jiřiny. [1]

Nádorky způsobené Agrobacterium tumefaciens na spodních větvičkách zlatice (Forsythia)

Celkem napadá více než 100 druhů rostlin.

Příznaky

Bakterie vyvolává různě velké a utvářené nádory na kořenech, kmenu a kořenových krčcích nebo částech rostliny blízko nad zemí. Zpočátku se objeví malé bílé nádory o velikosti hrášku bělavé, měkké, později hnědnou a dřevnatí a rozpadají se. Napadené stromy odumírají. Charakteristické je rovněž zpoždění ve vegetativním i generativním vývoji. U révových sazenic bývají nádorky obvykle v místě srůstu roubu a podnože. Postižené keře révy mají světlejší zbarvení, kratší přírůstky a listy se stáčejí rubem ke slunci. [2]

Možnost záměny

Je možnost záměny s nádorovitostí brukvovitých rostlin. Brukvovité však bývají bakterií Agrobacterium tumefaciens napadány pouze zřídka, u košťálové zeleniny se jedná téměř vždy o houbové onemocnění (Plasmodiophora brassicae). Méně zkušený pěstitel může napadení zaměnit s kalusem na poškozené tkáni.[1]

Význam

Mladé rostliny s nádory na hlavním kmeni zpravidla odumřou. Vážné škody tato choroba působí ve výsadbách vinné révy, kde mortalita (úhyn) napadených keřů někdy přesahuje 50 %. Výnos u keřů napúadených patogenem bývá snížen o 20-50%. U dřevin dochází k horšímu vyzrávání dřeva a zvyšuje se tak riziko namrzání. [L 1]

Biologie

Patogenní tyčinky se vyvíjí po jedné nebo v krátkých řetězcích. Netvoří spory. Patogen preferuje vlhké půdy bohaté na živiny.[1]

Šíření

Vstupní branou infekce jsou mechanická poškození. K infekcím dochází především za vlhkého a teplého počasí, silnější výskyty jsou na alkalických půdách.[2]Pro infekci jsou ideální teploty 20- 22 °C. [L 1]

Karotka infikovaná patogenem Agrobacterium tumefaciens.

Ochrana rostlin

Prevence

Proti této chorobě neexistují žádné účinné přípravky, proto je ochrana založena na prevenci. Použití zdravého materiálu, předcházení mechanickému poškození, větší rány po řezu u mladých rostlin zatírat stromovým balzámem nebo latexem, napadené keře, větve stromů (příp. celé stromy) odstranit a spálit. Při vysokém napadení výsadby vinné révy je někdy nutné zlikvidovat celou výsadbu, zejména pokud napadení keřů přesahuje 30-50 %.[3] Před výsadbou lze kořeny stromků máčet v 1 % roztoku modré skalice. Částečným řešením může být i sterilizace půdy před pěstováním. [1] Kyselá půdní reakce snižuje výskyt onemocnění. [L 1]

Biologický boj

Perspektivní pro ochranu prostlin je aplikace Agrobacterium tumefaciens kmen 84, bakterie produkuje bakteriocin.[L 1]

Karanténa

Rostliny z infikovaných oblastí nemohou být použity pro pěstování. Obchodovat s rostlinami s nádory je zakázáno. Nemocné rostliny musí být vyřazeny už ve školce. [1]

Odkazy

Literatura

  1. ↑ a b c d HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.]: Biocont Laboratory, 1997. 

Reference

  1. ↑ a b c d e Archivovaná kopie [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-05. 
  2. ↑ a b Archivovaná kopie [online]. Zahradnictví JIKL Jiří Klušák [cit. 2013-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-15. 
  3. ↑ VESER, Jochen. Choroby a škůdci rostlin [online]. [cit. 2013-04-29]. 

Externí odkazy

Zdroj