Baka al-Garbija
| Báka al-Gharbíja בָּקַה אל-עַ׳רְבִּיָּה باقة الغربية | |
|---|---|
 Celkový pohled na město Báka al-Gharbíja
| |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 32°25′13″ s. š., 35°2′32″ v. d. |
| Nadmořská výška | 50–105 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| Distrikt | Haifa |
  Báka al-Gharbíja
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,5 km² |
| Počet obyvatel | 29 000 (2017[1]) |
| Hustota zalidnění | 3 052,6 obyv./km² |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Báka al-Gharbíja (arabsky باقة الغربية, doslova „Západní Baka“, v oficiálním přepisu do hebrejsky בָּקַה אל-עַ׳רְבִּיָּה, do angličtiny Baqa al-Gharbiyye[2]) je město v Izraeli, v distriktu Haifa, které bylo v letech 2003–2011 sloučeno se sousední obcí Džat do města Baka-Džat, ale následně se opětovně osamostatnilo.
Geografie
Leží v nadmořské výšce 50-105 metrů na pomezí pobřežní nížiny a pahorků v předpolí Samařska, přibližně 45 km severovýchodně od centra Tel Avivu, 45 km jihojihovýchodně od Haify a 12 km východně od Chadery. Město je situováno na dotyku se zelenou linií, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu. Počátkem 21. století bylo ale od Západního břehu území Izraele v tomto regionu odděleno pomocí bezpečnostní bariéry.[3] Na západě bylo obklopeno zemědělsky obhospodařovanou krajinou. Jižně od města protékala Nachal Chadera. Společně se sousedním městem Džat vytvářelo souvisle zastavěnou aglomeraci.
Báka al-Gharbíja je situována v oblasti nazývané Trojúhelník, obývané izraelskými Araby. Jižně odtud se nachází například další arabské město Zemer (mezi nimi ovšem stojí židovská vesnice Magal). Na severu pak arabská sídla pokračují v regionu Vádí Ara. Osídlení na západní straně je převážně židovské.
Město je na dopravní síť napojeno pomocí místní silnice číslo 574. Na západním okraji míjí obec nová dálnice číslo 6 (takzvaná „Transizraelská dálnice“).
Dějiny
V roce 1949 se po podepsání dohod o příměří, které ukončily první arabsko-izraelskou válku stala tato oblast součástí státu Izrael, přičemž ale místní arabská populace byla zachována. Nová hranice, respektive linie příměří (Zelená linie) ovšem v této oblasti rozdělila dosavadní vesnici Báka, která se pak rozdělila na západní část (Báka al-Gharbíja) kontrolovanou Izraelem a východní část (Báka al-Šarkíja), jež byla začleněna pod jordánskou správu na Západním břehu Jordánu. Po šestidenní válce v roce 1967 se sice i východní díl dostal pod kontrolu Izraele, ale administrativně jde nadále o dvě samostatné obce se zcela jiným správním režimem, počátkem 21. století navíc fyzicky oddělené pomocí izraelské bezpečnostní bariéry.
Po roce 1949 se Báka al-Gharbíja rozrůstala a roku 1952 byla povýšena na místní radu (malé město).[4] V roce 1996 pak získala status městské rady (velkého města).[5]
Roku 2003 bylo sloučením dvou historických obcí Báka al-Gharbíja a Džat utvořeno město Baka-Džat. Vytvoření města bylo součástí programu izraelské vlády, v jehož rámci mělo dojít ke slučování obcí a tím k zefektivnění místní správy a samosprávy.[5] V roce 2011 se ovšem obě bývalé obce osamostatnily a společné město Baka-Džat bylo rozpuštěno.[1]
V obci se narodil Faras Chamdan (1910-1966), izraelský arabský politik a člen Knesetu.
Demografie
Báka al-Gharbíja je město s ryze arabskou populací, téměř zcela tvořenou arabskými muslimy.[4] Jde o středně velké sídlo městského typu s trvalým růstem. K 31. prosinci 2002 (před sloučením do Baka-Džat) zde žilo 19 800 lidí.[6] K 31. prosinci 2017 zde žilo 29 000 lidí.[1]
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1951 | 3 300 |
| 1952 | 3 480 |
| 1953 | 3 610 |
| 1954 | 3 720 |
| 1955 | 3 850 |
| 1956 | 3 980 |
| 1957 | 4 150 |
| 1958 | 4 320 |
| 1959 | 4 500 |
| 1960 | 4 700 |
| 1961 | 4 900 |
| 1962 | 5 150 |
| 1963 | 5 450 |
| 1964 | 5 650 |
| 1965 | 5 900 |
| 1966 | 6 200 |
| 1967 | 6 400 |
| 1968 | 6 650 |
| 1969 | 6 950 |
| 1970 | 7 300 |
| 1971 | 7 600 |
| 1972 | 7 600 |
| 1973 | 8 100 |
| 1974 | 8 400 |
| 1975 | 8 800 |
| 1976 | 9 100 |
| 1977 | 9 500 |
| 1978 | 9 800 |
| 1979 | 10 100 |
| 1980 | 10 500 |
| 1981 | 10 800 |
| 1982 | 11 200 |
| 1983 | 11 600 |
| 1984 | 12 300 |
| 1985 | 12 500 |
| 1986 | 12 900 |
| 1987 | 13 200 |
| 1988 | 13 600 |
| 1989 | 13 900 |
| 1990 | 14 300 |
| 1991 | 14 700 |
| 1992 | 15 100 |
| 1993 | 15 400 |
| 1994 | 15 900 |
| 1995 | 15 785 |
| 1996 | 16 336 |
| 1997 | 16 862 |
| 1998 | 17 443 |
| 1999 | 18 000 |
| 2000 | 18 648 |
| 2001 | 19 224 |
| 2011 | 25 900 |
| 2012 | 26 800 |
| 2013 | 27 100 |
| 2014 | 27 500 |
| 2015 | 28 100 |
| 2016 | 28 500 |
| 2017 | 29 000 |
| 2018 | 29 400 |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
- ↑ Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Baqa El-Gharbiyye until 2003 (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Baqa-Jatt (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ אוכלוסייה ביישובים שמנו מעל 5,000 תושבים 1) (המשך) )31 XII 2002- [online]. ročenky Centrálního statistického úřadu [cit. 2010-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-14. (anglicky, hebrejsky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Báka al-Gharbíja na Wikimedia Commons
