Bažanti

Jak číst taxoboxBažanti
alternativní popis obrázku chybí
Bažant Swinhoeův (Lophura swinhoii)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád hrabaví (Galliformes)
Čeleď bažantovití (Phasianidae)
Podčeleď bažanti (Phasianinae)
Horsfield, 1821
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bažanti (Phasianinae) je podčeleď ptáků z čeledě bažantovitých, řádu hrabavých, je tvořena 15 rody.

Rozšíření

Místa přirozeného výskytu ptáků podčeledě bažantů jsou v Asii, Evropě a Africe. Některé druhy byly introdukovány do Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland, kde se staly součásti místní fauny. Přirozené biotopy jednotlivých druhů zasahují od tropických konžských nebo malajsijských pralesů až po severoevropské smíšené lesy, někteří žijí i v nadmořských výškách nad 4000 m. Nejlépe jim vyhovují křovinami a nízkými stromy porostlé řídké lesy s travnatými okraji.

V České republice nejsou bažanti sice původními ptáky, ale např. bažant obecný se stal již nedílnou součásti české přírody. V bažantnicích se uměle odchovávají některé další importované druhy, poddruhy nebo jejich kříženci. Občas jsou pro potěchu oka chováni v rozlehlých zahradách pávi korunkatí.[1]

Popis

Jsou to ptáci zdržující se převážně na zemi s charakteristickým velkým pohlavním dimorfismem, kdy samec má oproti samice (až na výjimky) výrazné zbarvení a v mnoha případech i několikanásobně delší péra, hlavně ocasní. Samec bývá také výrazně větší a těžší. Jsou to špatní letci, hřadují na stromech i na zemi. Mají krátké, ale pevné zobáky a silné nohy uzpůsobené k hrabání. Jejich potrava se skládá převážně ze semen travin a bylin či jiných plodů, kořínků a drobných živočichů sbíraných na povrchu nebo vyhrabaných ze země.

V nehnízdicí době se zdržují v hejnech a v období páření si kohouti (až na monogamní druhy žijící v trvalých párech) vytvářejí své houfy několika slepic. Dochází k toku, předvádění peří i hlasovým projevům. Samice po spáření snáší do jednoduchých hnízd ukrytých v křoví až 15 vajec která inkubují okolo 25 dnů. Péči o vejce a potomstvo převážně přebírá pouze slepice. Vylíhlá kuřata jsou schopna brzy sama zobat a během dvou až tří týdnů se opeří a mohou i poletovat.[1][2][3]

Ohrožení

Všichni ptáci této podčeledi jsou odedávna považováni za vítané vylepšení stravy a jsou loveni. S tím, jak se zvyšuje početnost hladových, zlepšuje se jejich lovecké vybavení a zmenšuje se životní prostor ptáků klesají početní stavy jednotlivých druhů. Jsou také lapáni pro svá krásná péra, která jsou v některých kulturách významným symbolem. Podle Červeného seznamu IUCN jsou považovány za:

Taxonomie

Podčeleď bažanti je tvořena 15 rody, které mají přibližně 45 druhů. Některé druhy jsou velmi vzácné a nejsou dosud řádně prozkoumány, mnohdy kolísá určení zda jde o druh nebo poddruh. Zde jedna z posledních variant.

  • rod argus (Argusianus) Rafinesque, 1815
  • rod bažant (Catreus) Cabanis, 1851
    • bažant Wallichův (Catreus wallichii) (Hardwicke, 1827)
  • rod bažant (Crossoptilon) (Hodgson, 1838)
    • bažant mandžuský (Crossoptilon mantchuricum) (Swinhoe, 1863)
    • bažant tibetský (Crossoptilon crossoptilon) (Hodgson, 1838)
    • bažant pradéšský (Crossoptilon harmani) (Elwes, 1881)
    • bažant ušatý (Crossoptilon auritum) (Pallas, 1811)
  • rod bažant (Chrysolophus) J. E. Gray, 1834
  • rod bažant (Ithaginis) Wagler, 1832
  • rod bažant (Lophophorus) (Temminck, 1813)
    • bažant lesklý (Lophophorus impejanus) (Latham, 1790)
    • bažant Sclaterův (Lophophorus sclateri) (Jerdon, 1870)
    • bažant zelenoocasý (Lophophorus lhuysii) (A. Geoffroy Saint-Hilaire, 1866)
  • rod bažant (Lophura) Fleming, 1822
    • bažant Bulwerův (Lophura bulweri) (Sharpe, 1874)
    • bažant císařský (Lophura imperialis) (Delacour & Jabouille, 1924)
    • bažant černý (Lophura inornata) (Salvadori, 1879)
    • bažant červenolící (Lophura erythrophthalma) (Raffles, 1822)
    • bažant Edwardsův (Lophura edwardsi) (Oustalet, 1896)
    • bažant kalij (Lophura leucomelanos) (Latham, 1790)
    • bažant ohnivohřbetý (Lophura ignita) (Shaw, 1798)
    • bažant prelát (Lophura diardi) (Bonaparte, 1856)
    • bažant stříbrný (Lophura nycthemera) (Linnaeus, 1758)
    • bažant Swinhoeův (Lophura swinhoii) (Gould, 1863)
    • bažant vietnamský (Lophura hatinhensis) Vo Quy, 1975
  • rod bažant (Phasianus) Linnaeus, 1758
    • bažant obecný (Phasianus colchicus) Linnaeus, 1758
    • bažant zelený (Phasianus versicolor ) Vieillot, 1825
  • rod bažant (Polyplectron) Temminck, 1813
  • rod bažant (Pucrasia) G. R. Gray, 1841
    • bažant chocholatý (Pucrasia macrolopha) (Lesson, 1829)
  • rod bažant (Rheinardia) Maingonnat, 1882
    • bažant perlový (Rheinardia ocellata) (Elliot, 1871)
  • rod bažant (Syrmaticus) Wagler, 1832
    • bažant Elliotův (Syrmaticus ellioti) (Swinhoe, 1872)
    • bažant Humeové (Syrmaticus humiae) (Hume, 1881)
    • bažant královský (Syrmaticus reevesii) (J. E. Gray, 1829)
    • bažant měděný (Syrmaticus soemmerringii) (Temminck, 1830)
    • bažant mikado (Syrmaticus mikado) (Ogilvie-Grant, 1906)
  • rod páv (Afropavo) Chapin, 1936
  • rod páv (Pavo) Linnaeus, 1758
  • rod satyr (Tragopan) Cuvier, 1829
    • satyr Blythův (Tragopan blythii) (Jerdon, 1870)
    • satyr Cabotův (Tragopan caboti) (Gould, 1857)
    • satyr černohlavý (Tragopan melanocephalus) (J. E. Gray, 1829)
    • satyr himálajský (Tragopan satyra) (Linnaeus, 1758)
    • satyr Temminckův (Tragopan temminckii) (J. E. Gray, 1831) [5][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b FELIX, Jiří. Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. 188 s. 
  2. ↑ Birding: Pheasants & Allies Phasianidae [online]. Creagrus home, Don Roberts, Monterey Bay, CA, USA [cit. 2011-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ GARSON, Peter Jeffery. Novelguide.com: Phasianidae [online]. Novelguide.com, Thomson Learning Inc., UK [cit. 2011-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ IUCN Red List of Threatened Species [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2010 [cit. 2011-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz: Phasianidae [online]. Ondřej Zicha, rev. 27.12.2009 [cit. 2011-05-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ CLEMENTS, J. F; SCHULENBERG, T. S; LLIFF, M. J. The Clements Checklist, verze 6.5 [online]. Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA, rev. 2010 [cit. 2011-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 


Externí odkazy

Zdroj