Břestovec západní

Jak číst taxoboxBřestovec západní
alternativní popis obrázku chybí
Břestovec západní: mladá větvička s listem
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď konopovité (Cannabaceae)
Rod břestovec (Celtis)
Binomické jméno
Celtis occidentalis
L., 1753
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břestovec západní (Celtis occidentalis) je strom řazený do čeledi konopovitých (Cannabaceae), dříve do čeledi jilmovitých (Ulmaceae). Pochází ze Severní Ameriky, v ČR se pěstuje jako okrasná dřevina.

Popis

Středně vysoký strom s řídkou, rozsochatou korunou, dorůstající v průměru 20–25 m,[2] kultivary pěstované v uličních stromořadích bývají nižší. Borka na kmeni je zprvu hladká, červenošedá až tmavošedá, později nepravidelně šupinatá až rozbrázděná, s korkovitými výrůstky.

Listy jsou střídavé, opadavé, řapíkaté; podlouhle vejčitá čepel je 6–12 cm dlouhá, asymetrická, výrazně zašpičatělá. Listy jsou u báze skoro celokrajné, směrem ke špičce zubaté, na rubu chlupaté, později olysávají a chlupy zůstávají jen na žilkách. Na podzim se barví zlatožlutě.[2]

Oboupohlavné, zřídka i jednopohlavné nenápadné květy raší současně s listy a kvetou v dubnu až květnu. Plodem je 7–10 mm velká kulovitá peckovička se suchou dužinou, nejprve oranžově červená, později na stromě zasychá a tmavne.[2]

Rozšíření a využití

Pochází ze středovýchodu Severní Ameriky, zhruba od Quebeku na severu po Alabamu a Kansas na jihu. V ČR se pěstuje od 17. století jako odolná okrasná dřevina.[2] Hlavním estetickým účinkem je podzimní barva listů a celkový habitus koruny, díky čemuž se uplatňuje jako efektní solitéra ve větších měřítcích.[3]

Na stanoviště a výživu je nenáročný, snese sucho i vlhko, roste na prudkém slunci i v polostínu. Preferuje středně těžké nebo lehčí půdy bohaté na vápník. Dobře snáší městské i průmyslově znečištěné prostředí.[3]

Galerie

  • Areál původního rozšíření
    Areál původního rozšíření
  • Plod
    Plod
  • Habitus mladého stromu
    Habitus mladého stromu

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c d Václav Větvička: Stromy. Aventinum 2004, s. 42
  3. ↑ a b Karel Hieke: Praktická dendrologie. SZN 1978, 1. díl, s. 334 nn.

Externí odkazy

Zdroj