Bílý Kostelec

Bílý Kostelec
	Bílý Kostelec čp. 24
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Úštěk
Okres	Litoměřice
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°38′9″ s. š., 14°20′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	18 (2021)
Katastrální území	Bílý Kostelec (3,06 km²)
PSČ	411 45
Počet domů	23 (2011)
	Bílý Kostelec
Další údaje
Kód části obce	69141
Kód k. ú.	669148
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílý Kostelec (německy Weißkirchen) je vesnice, část města Úštěku v okrese Litoměřice. Nachází se asi pět kilometrů severně od Úštěku. Bílý Kostelec je také název katastrálního území o rozloze 3,06 km².^[3]

Historie

První písemná zmínka o Bílém Kostelci pochází z roku 1057 a nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly. Ve čtrnáctém století vesnice patřila rodu místních vladyků, ale roku 1454 je doložena jako příslušenství sousedních Konojed. Posléze se stala součástí úštěckého panství a spolu s ním patřila litoměřické jezuitské koleji. Roku 1676 byl Bílý Kostelec převeden k liběšickému panství pražských jezuitů a zůstal u něj, i po zrušení řádu, až do zrušení patrimoniální správy.^[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 147 obyvatel (z toho 69 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a ostatní Němci. Kromě jednoho příslušníka nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.^[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 145 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 144 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.^[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů^[7]^[8]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	325	323	290	259	276	267	274	129	75	34	20	14	6	11
Domy	58	59	60	58	59	54	54	40	.	8	6	18	18	23
Tabulka zahrnuje údaje osady Pohorsko a počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Konojedy.

Pamětihodnosti

Přes demolice řady domů ve druhé polovině dvacátého století se ve vsi dochovalo několik bývalých selských usedlostí s patrovými poloroubenými domy typickými pro oblast Českého středohoří. Patří k nim domy usedlostí čp. 19, 22, chalupa čp. 3, domy čp. 7, 16, 18, 20, 26, 33 a 34, byť některé z nich byly v minulosti zmodernizovány.^[4]

Usedlost čp. 26 a bývalá sýpka u domu čp. 22 jsou chráněné jako kulturní památky. Dům čp. 26 pochází z konce osmnáctého století. Má zděné přízemí a roubené patro. ^[9] Drobná chalupa u usedlosti čp. 22 vznikla přestavbou bývalé sýpky^[4] z první poloviny devatenáctého století Také ona má zděné přízemí a roubené patro, do kterého se vchází krátkou pavlačí.^[10]

Dominantou vesnice je zřícenina kostela svatého Havla.

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
↑ ^a ^b ^c PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 29–30.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 202.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 203.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301.
↑ Dům [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
↑ Sýpka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.