Úštěk (hrad)

Úštěk
Pikartská věž
Pikartská věž
Účel stavby

rodové sídlo, pivovar

Základní informace
Sloh gotický
Výstavba počátek 15. století
Přestavba počátek 16. století, před rokem 1677
Stavebník Škopkové z Dubé
Další majitelé Vartenberkové
Sezimové z Ústí
Jezuitský řád aj.
Poloha
Adresa Panský dvůr 86, dům čp. 3, Úštěk, ČeskoČesko Česko
Ulice Panský dvůr v Úštěku
Souřadnice
Úštěk
Úštěk
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43195/5-1892 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úštěk je hrad částečně přestavěný na pivovar ve stejnojmenném městěokrese Litoměřice. Nachází se v jihozápadní části náměstí v nadmořské výšce 240 metrů. Tvoří ho domy čp. 3 a 86 chráněné od roku 1964 jako kulturní památky.[1] K hradnímu opevnění patřila také tzv. Pikartská věž.

Historie

Hrad nechali ve starším městě postavit Berkové z Dubé pravděpodobně na počátku 15. století.[2] Po smrti Jindřicha Škopka z Dubé v roce 1395 se v držení města střídali synové Aleš s Jindřichem. Když Jindřichův syn zemřel před dosažením plnoletosti, získal celé město a hrad Aleš, který ho roku 1426 prodal Václavu Cardovi z Petrovic. Ten byl známým zastáncem husitů, a dostával se proto do častých sporů s okolními katolickými pány, až Zikmund z Vartenberka na Děčíně roku 1428 Úštěk dobyl a vypálil. Vzápětí nechal hrad obnovit a sám se věnoval správě města (později také se synem Václavem).[3]

Část hradního paláce s východní přístavbou

Roku 1471 město zdědil Sezima z Ústí, a když zemřel, bylo rozděleno na dvě části, o které se podělili jeho synové. Později patřila jedna polovina Sezimům z Ústí, kteří o ni přišli za účast na stavovském povstání, a druhou polovinu vlastnil Mikuláš Gersdorf z Gersdorfu. I on o svou část za účast na povstání přišel a ta v roce 1622 připadla Janu z Merode a o rok později ji získali litoměřičtí jezuité. Část, která předtím patřila Sezimům z Ústí, dostala jezuitská kolej svatého Klimenta na Novém Městě pražském a v roce 1675 od litoměřické koleje koupila zbývající polovinu. V majetku jezuitů hrad zůstal až do roku 1773. V roce 1779 získalo hradní budovy úštěcké právovárečné měšťanstvo, které hrad přestavělo na sladovnu.[3]

Stavební podoba

Půdorys hradu byl přibližné obdélný a zachovával systém městských parcel. Do náměstí zasahoval pouze příkop, který hrad obepínal ze tří stran. Kromě příkopu hrad chránila hradba, která na jihu tvořila součást městského opevnění. Hradní jádro bylo v severovýchodní části areálu na čtvercovém půdorysu. Uvnitř stál trojprostorový palác se sklepy vytesanými do skály. Na severní straně paláce stál věžovitý přístavek.[2] Po dobytí města v roce 1428 byla v předhradí do vnější hradby vestavěna mohutná čtverhranná obytná věž zvaná Pikartská.[3]

Na začátku 16. století byl hradní palác zvýšen o jedno patro a na východě rozšířen o přístavbu. Po roce 1650 prošel barokními úpravami.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 155463 : Úštěk (hrad). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Úštěk, s. 576. 
  3. a b c ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Úštěk, s. 557–562. 

Literatura

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Úštěk – hrad, s. 487–489. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Úštěk hrad, s. 105–109. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj