Azid barnatý
| Azid barnatý | |
|---|---|
| Systematický název | azid barnatý |
| Anglický název | Baryum azide |
| Sumární vzorec | Ba(N3)2 |
| Vzhled | Bílá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13446-10-1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 221,37 g/mol |
| Teplota tání | 126 °C |
| Teplota varu | Nedosažitelná, rozkládá se |
| Teplota rozkladu | 180 °C |
| Hustota | 2,936 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | 11,5 g/100 ml (0 °C) 14,98 g/100 ml (15,7 °C) 15,36 g/100 ml (20 °C) 22,73 g/100 ml (52,1 °C) 24,75 g/100 ml (70 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
v etheru 0,017 g/100 ml (16 °C)
v ethanolu 0,072 g/100 ml (16 °C) Nerozpustný v acetonu |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | jednoklonná |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 22,27 kJ/mol |
| Bezpečnost | |
 Výbušný (E) | |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky.
| |
Azid barnatý je bílá krystalická sůl barya se vzorcem Ba(N3)2. Je jen málo hygroskopický (téměř vůbec).
Příprava
Azid barnatý lze připravit reakcí azoimidu s hydroxidem či oxidem barnatým:
Ba(OH)2 + HN3 → Ba(N3)2 + 2H2O
Lze jej také vyrobit reakcí azidu draselného s chloristanem barnatým, v této metodě se využívá nízké rozpustnosti vzniklého chloristanu draselného:
Ba(ClO4)2 + 2KN3 → Ba(N3)2 + 2KClO4
Výbušné vlastnosti
Při pádu 2kg závaží z výšky 100 cm došlo k 14% výbuchu.
Při zahřívání na 180 °C se začíná azid barnatý rozkládat, při teplotě 190–200 °C dochází k detonaci. Při rozkladu vzniká nejprve dusík a elementární baryum, ale sekundární reakcí vzniká nitrid barnatý. Při pomalém rozkladu při 180 °C ve vakuu tak vzniká především nitrid, při ozařování RTG paprsky vzniká téměř výhradně nitrid.
K flegmatizaci lze použít vodu, želatinu nebo polyethylenglykoly.
Využití
Azid barnatý nemá iniciační schopnost, proto se nepoužívá v pyrotechnice. Používá se na výrobu jiných azidů.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Azid barnatý na Wikimedia Commons
