Augustin Popelka

JUDr. Augustin Popelka
Augustin Popelka (1920)
Augustin Popelka (1920)
4. ministr spravedlnosti ČSR
Ve funkci:
15. září 1920 – 26. září 1921
Předchůdce Alfréd Meissner
Nástupce Josef Dolanský
1. předseda Nejvyššího soudu ČSR
Ve funkci:
1918 – 1930
Předchůdce funkce vznikla
Nástupce Vladimír Fajnor
Narození 25. dubna 1854
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. května 1938 (ve věku 84 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Choť Ludvika Rottová
Rodiče Adolf Popelka
Děti August Adolf
Marie
Zdeněk
Ludvika
Vladimír
Příbuzní Adolf Popelka (otec)
Alma mater Vídeňská univerzita
Profese politik, advokát a soudce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustin Popelka, též Augustin rytíř Popelka, (25. dubna 1854 Brno[1][2] – 22. května 1938 Brno[2][3][4]) byl český a československý právník a politik, za první republiky ministr spravedlnosti ČSR a první předseda československého Nejvyššího soudu.

Biografie

Jeho otcem byl Adolf rytíř Popelka, soudní rada vídeňského Nejvyššího soudu.[5] V letech 1871–1875 vystudoval práva na Vídeňské univerzitě.[6] Od roku 1876 pracoval v Brně u finanční prokuratury[2] a po roce 1883 působil tamtéž jako advokát. V polovině roku 1886 se v Praze oženil[7] s divadelní herečkou Ludvikou Rottovou. Od roku 1898 byl členem Správního soudního dvora ve Vídni a od roku 1911 (podle jiného zdroje od roku 1912[2]) byl předsedou tamního soudního senátu, redigoval také sbírku jeho rozhodnutí (tzv. Budwińského sbírka). Roku 1899 byl též zvolen členem Státního soudního dvora. Profiloval se jako odborník na jazykové a menšinové právo, patřil k českým právním autoritám.[6][8]

V září 1920 se Augustin Popelka stal ministrem spravedlnosti v československé úřednické první vládě Jana Černého, na tomto postu setrval do září 1921.[9] Současně ale byl už od roku 1918 prvním prezidentem (předsedou) Nejvyššího soudu.[5] V této funkci vydal mj. stanovisko, že pro cizí státní příslušníky neplatí jazyková práva československých národnostních menšin, a toto stanovisko prosadil i přes odpor tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Mayr-Hartinga.[2] Na odpočinek odešel koncem roku 1930, nahradil jej Vladimír Fajnor. Zemřel roku 1938 v Brně a byl pohřben na městském Ústředním hřbitově.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika 17079, sn. 253 [online]. MZA [cit. 2023-02-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Dr. Aug. Popelka. Národní listy. Květen 1938, roč. 78, čís. 141, s. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ Ze dne. Dr. Augustin Popelka zemřel. Venkov. 24. května 1938, roč. 336, s. 7. Dostupné online. 
  4. ↑ Matrika 17191, sn. 49 [online]. MZA [cit. 2023-02-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b PRINC, Michal. Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938 (soudy, soudní osoby, dobové problémy). Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-797-3. S. 228. 
  6. ↑ a b Dějiny Králova Pole [online]. Královopolští patrioti [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. ↑ Farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starám Městě pražském. Matriční záznam o sňatku Augustina rytíře Popelky s Marií Ludvíkou Rottovou [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Popelka, Augustin von (1854–1938), Jurist [online]. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ Vláda Jana Černého I. (15.09.1920 - 26.09.1921) [online]. Vláda České republiky [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ JUDr. Augustin Popelka [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2004 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj