Augustin Mervart

Augustin Mervart
Augustin Mervart, malíř
Augustin Mervart, malíř
Narození 30. prosince 1889
Krásno nad Bečvou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. srpna 1968 (ve věku 68 let)
Přerov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř a sochař
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výstava Augustina Mervarta v Hradci Králové, 1924

Augustin Mervart (30. prosince 1889, Krásno nad Bečvou[1]15. srpna 1968, Přerov) byl moravský malíř-krajinář.

Život

Augustin Mervart se narodil v Krásně nad Bečvou (dnes část Valašského Meziříčí). Rodiče Antonín Mervart a Františka, rozená Vlčková, pocházeli z Náchoda, kde byli oddáni.[2][p. 1] V letech 1903–1908 studoval Augustin Mervart figurální řezbářství na Odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí.[3] První výstavu uspořádal již v roce 1908 v Krásně nad Bečvou. [p. 2]

První světovou válku prožil Augustin Mervart od roku 1916 na rumunské frontě, kde byl též výtvarně činný.[4] Ještě před odchodem na frontu se (již jako branec) 25. září 1916 oženil s Františkou Henšlovou (19. 8. 1893 – 11. 5. 1976).[5] Z manželství se narodila dcera Věra.[p. 3]

Ve dvacátých letech podnikl studijní cesty na Balkán a do Itálie.[6]

V roce 1919 se Augustin Mervart přestěhoval do rodiště své manželky Františky – do Přerova; zde žil až do své smrti v roce 1968.

Dílo

Pro krajinářské dílo Augustina Mervarta jsou typické obrazy valašské přírody a městská témata (především Přerov, ale i jiná města, jako Hradec Králové). Významné jsou i obrazy ze studijních cest po jihu Evropy (Dalmácie, Itálie). Technikou jeho děl jsou především oleje, akvarely a kresba, méně časté jsou litografie.

Tradicionalistický krajinářský styl Augustina Mervarta, nepodléhající dobovým módnostem, byl oblíben po celý jeho život, bez ohledu na měnící se politické pozadí. Např. již v r. 1923 otiskl prestižní časopis Zlatá Praha reprodukci a charakteristiku jeho díla Fojtství na prostřední Bečvě.[7] Jeho obraz Dědice u Vyškova z roku 1948 byl umístěn na pražském Hradě. Díla Augustina Mervarta byla a jsou často vystavována a jsou součástí galerijních sbírek[8][9] ; často se objevují na prodejních aukcích výtvarných děl.

Popularitu Augustina Mervarta zvyšovalo vydávání barevných pohlednic dle jeho originálů. Pohlednice vydávali ve dvacátých letech různí vydavatelé (bratří Pospíšilové – Hradec Králové, Obzor – Přerov, Neubert a synové - Praha, Vilém Jeremiáš – Valašské Meziříčí).[10]

Podrobně se dílu (včetně ukázek) a výstavám prací Augustina Mervarta věnují monografie a bakalářská práce (dostupná online), uvedené níže v Literatuře.

Posmrtná uznání

  • Město Přerov nazvalo po Augustinu Mervartovi ulici[11]
  • Slavnostní zámecká síň města Přerova byla v roce 1968 pojmenována po Augustinu Mervartovi. Od roku 1981 je rozšířena na Pamětní síň Augustina Mervarta a Josefa Bajáka a je vyzdobena díly obou umělců.[12]
  • V přerovském městském parku je umístěna umělcova busta
  • Augustin Mervart je od roku 1991 pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm

Zajímavost

Dobový tisk referoval pravidelně a zpravidla s uznáním o výstavách a díle Augustina Mervarta. Mezi těmito články působí kuriózně zpráva Národních listů a Lidových novin z roku 1931 o tom, jak byl umělec málem zraněn medvědem; svědčí však o jeho tehdejší popularitě.[13]

Odkazy

Poznámky

  1. Otec Antonín Mervart je v životopisné literatuře o Aug. Mervartovi uváděn jako sklář, v době narození Augustina šedesátiletý. V plhovské matrice oddaných (f. ú. Náchod) byl ale zapsán jako tkadlec-syn krejčího, v matričním zápisu o svatbě syna Augustina (Přerov) byl uveden jako krejčí. Stejně tak jeho věk uváděný v této matrice (narozen 19. 11. 1836) neodpovídá tradovanému roku narození 1829 (viz Literatura).
  2. Opavský týdenník označuje devatenáctiletého umělce v souvislosti s jeho první výstavou za "nadějného samouka" (Opavský týdenník, 29. 7. 1908, s. 3, dostupné online v NK)
  3. Věra Mervartová, provdaná Vavrečková se narodila 29. 9. 1923 v Přerově.

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Valašské Meziříčí
  2. Farní úřad Náchod, matrika oddaných Plhov, sign. 106-59, s.18 [1] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
  3. Historie Střední průmyslové školy stavební Valašské Meziříčí
  4. V Lidových novinách z 13. 4. 1918 se inzeruje prodej Mervartových olejů a akvarelů z Rumunska a Bukoviny [2]
  5. Matrika oddaných Přerov 1911-1919, s.255 [3][nedostupný zdroj]
  6. Např. periodikum Našinec informuje 21.9.1924, s.6 o studijní cestě Augustina Mervarta do Itálie (dostupné online v NK ČR).
  7. Zlatá Praha 11.1.1923, s.63 a 80 [4] [5]
  8. Muzeum Komenského v Přerově, výtvarné umění [6] Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
  9. Výtvarní umělci severní Moravy a Slezska ve sbírkách GVU Ostrava, s. B68 [7] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  10. Týdeník Sdělení zaměstnanců firmy T. a A. Baťa, 15.12.1928, s.9, inzerát pohlednic Baťových závodů dle Mervartových obrazů, tiskl Neubert a s. (dostupné online v NK ČR)
  11. Přerov, ulice Mervartova
  12. Muzeum Komenského v Přerově: Slavnostní zámecká síň Augustina Mervarta a Josefa Bajáka [8] Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
  13. Národní listy, 21.1.1931, večerní vydání, s.1 (Akademický malíř Aug. Mervart z Přerova ve vážném nebezpečí) [9]

Literatura

  • Ladislav Daněk, Jiří Šmeral, Michal Vyhlídal: Augustin Mervart:(1889-1968), monografie u příležitosti výstavy, vydalo Studio Gulliver pro Galerii Veteran Arena, Olomouc, 2012
  • VYHLÍDAL, Michal. Augustin Mervart (1889 – 1968): život a dílo (Bakalářská práce) [online]. Olomouc 2011: Univerzita Palackého v Olomouci, filozofická fakulta, katedra dějin umění. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj