August Grisebach

August Grisebach
August Grisebach
Rodné jméno	Heinrich August Rudolf Grisebach
Narození	17. dubna 1814; Hannover
Úmrtí	9. května 1879 (ve věku 65 let); Göttingen
Alma mater	Univerzita v Göttingenu; Univerzita Heidelberg; Humboldtova univerzita
Povolání	botanik, vysokoškolský učitel, přírodovědec a ekolog
Zaměstnavatel	Univerzita v Göttingenu
Děti	Eduard Grisebach; Hans Grisebach
Funkce	profesor
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Heinrich Rudolph Grisebach (17. dubna 1814, Hannover – 9. května 1879, Göttingen) byl německý botanik, profesor a ředitel botanické zahrady na univerzitě v Göttingenu.

Životopis

Od roku 1832 studoval botaniku a lékařství nejprve na univerzitě v Göttingenu, později od roku 1834 na Humboldtově univerzitě v Berlíně, kde roku 1836 získal titul doktora všeobecného lékařství. Od roku 1837 byl nejprve soukromým docentem pro botaniku na univerzitě v Göttingenu a v rámci svých výzkumů v letech 1839 – 1840 procestoval Balkánský poloostrov a severozápadní část Malé Asie, kde studoval a podrobně popsal místní květenu. Po návratu se v roce 1841 stal mimořádným profesorem všeobecného přírodopisu na univerzitě v Göttingenu. Další výzkumné cesty po Evropě, mj. do Norska, Pyrenejí a Karpat, uskutečnil ve 40. letech a na počátku 50. let 19. století. Zajímal se zejména o geografické rozšíření různých rostlinných druhů a rodů a stal se tak jedním ze zakladatelů nového vědního oboru, geobotaniky. V roce 1847 byl na univerzitě v Göttingenu jmenován řádným profesorem přírodovědy a o deset let později (1857) ředitelem tamější botanické zahrady.

Byl členem řady vědeckých společností, mj. Královské pruské akademie věd (Königlich Preußische Akademie der Wissenschaften, nyní Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften) a Německé přírodovědecké akademie Leopoldina (Deutsche Akademie der Naturforscher Leopoldina). Za svoje zásluhy byl v roce 1878 jmenován tajným vládním radou.

Mnoho rostlinných druhů nese ve svém latinském jménu jako přívlastek jeho jméno grisebachii.

Dílo

Genera et Species Gentianearum observationibus quibusdam phytogeographicis. Stuttgart - Tübingen: J. G. Cotta, 1839. VIII, 364 s.
Über den Einfluß des Klimas auf die Begrenzung der natürlichen Floren. Linnaea. Bd. 12, s. 159–200. 1838
Reports on botanical geography. Royal Society Reports and Papers on Botany. Vol. 1. s 57-212. 1846.
Reports on botanical geography. Royal Society Reports and Papers on Botany. Vol. 2, s. 317–493. 1849.
Commentatio de distributione Hieracii Generis per Europam geographica. Sectio prior. Revisio specierum Hieracii in Europa sponte crecentium. Gottingae: Dieterich, 1852. 80 s.
Spicilegium Florae rumelicae et bithynicae, exhibens synopsin plantarum quas aest. 1839 legit. Brunsvigae: F. Vieweg, 1843-1844. 2 svazky. Vol. I: 1843. xiii, 407 s. - Vol. II: 1844. 548 s.
Grundriß der systematichen Botanik für akademische Vorlesungen entworfen. Göttingen: Dietrich, 1854.
Systematische Untersuchungen über die Vegetation de Karabeien, insbesondere der Insel Guadeloupe. Gottingen, 1857. 138 s.
Flora of the British West Indian Islands. London: Lovell Reeve, 1864. 789 s.
Die Vegetation der Erde nach ihrer klimatischen Anordnung. Ein Abriß der Vergleichenden Geographie der Pflanzen. 1. vyd. Leipzig: W. Engelmann., 1872, 2 svazky. Band I: xii, 603 s. - Band II: x, 635 s. - 2. vyd. 1884
Catalogus Plantarum Cubensium Exhibens Collectionem Wrightianam aliasque Minores ex Insula Cuba Misas. Leipzig. 1866. iv, 301 s.
Gesammelte Abhandlungen und kleinere Schriften zur Pflanzengeographie. Leipzig: W. Engelmann, 1880. vi, 628 s.