Artur Skedl

Artur Skedl
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1911
Poslanec Bukovinského zemského sněmu
Ve funkci:
1909 – 1918
Stranická příslušnost
Členství Německý národní svaz
(Německá pokrok. strana)
Narození 9. července 1858
Štýrský Hradec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. června 1923 (ve věku 64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Rodiče Jožef Mihael Skedl
Alma mater Univerzita Št. Hradec
Lipská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Artur Skedl (9. července 1858 Štýrský Hradec – 5. června 1923 Praha[1]) byl rakouský právník, vysokoškolský pedagog a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Jeho otcem byl právní teoretik Josef Michael Skedl. Artur studoval od roku 1876 právo na univerzitě ve Štýrském Hradci a roku 1882 zde získal titul doktora práv. Specializoval se na otázky civilního procesního práva. V letech 1883–1884 studoval na Lipské univerzitě u Adolfa Wacha. V roce 1885 se na Černovické univerzitě habilitoval v oboru civilního práva. V roce 1886 se zde stal mimořádným a roku 1891 řádným profesorem pro rakouské civilní právo. V letech 1893–1894 byl děkanem zdejší fakulty a v letech 1898–1899 i rektorem univerzity. V roce 1900 publikoval svou hlavní odbornou práci, Das österreichische Civilprozeßrecht. Od roku 1912 vyučoval až do své smrti jako řádný profesor na německé univerzitě v Praze.[1]

Byl aktivní i politicky. Od roku 1899 zasedal v černovické obecní radě a v letech 1900–1918 byl poslancem Bukovinského zemského sněmu, kde zastupoval Německou pokrokovou stranu.[1]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) v městské kurii, obvod Suceava, Siret, Rădăuți atd. Mandát obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, za obvod Bukovina 3.[2] Profesně byl k roku 1907 uváděn jako zemský poslanec, univerzitní profesor a dvorní rada.[3] Z hlediska klubové příslušnosti se k roku 1909 uvádí jako člen klubu Německý národní svaz, do kterého se sloučily německé konzervativně-liberální a nacionální politické proudy.[4] Na Říšské radě zasedal v justičním a tiskovém výboru. V roce 1905 vystupoval ve prospěch všeobecného volebního práva. Zabýval se otázkou reformy Panské sněmovny (horní komora Říšské rady). Odmítal návrhy všeněmců na oddělení Bukoviny od Rakouska-Uherska. Sám byl stoupencem německorakouského národního hnutí, ale roku 1914 se snažil jako zprostředkovatel dojednat česko-německý smír v Čechách.[1]

Za světové války bojoval jako důstojník dělostřelectva na ruské, tyrolské a francouzské frontě. Na podzim 1918 se vrátil do Prahy. Pokračoval v akademické a odborné dráze, komplikované těžkým onemocněním.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Skedl, Arthur (1858-1923), Jurist und Politiker, s. 319. (německy) 
  2. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&page=398&size=45
  4. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0020&size=45&page=262

Zdroj