Armand Pinsard

Armand Pinsard
Narození 29. května 1887
Nercillac
Úmrtí 10. května 1953 (ve věku 65 let)
Ceyzériat
Místo pohřbení Arcachonský hřbitov
Povolání letecké eso
Ocenění velkodůstojník Řádu čestné legie
Válečný kříž 1914–1918
Vojenský kříž
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Armand Pinsard (28. května 1887, Nercillac – 10. května 1953, Ceyzeriat) byl osmým nejúspěšnějším francouzským stíhacím pilotem první světové války s celkem 27 uznanými a 6 pravděpodobnými sestřely.[1]

8. února 1915 byl Pinsard nucen přistát na nepřátelském území a byl zajat. O rok později se mu podařilo utéci a opět se připojit k francouzskému letectvu. Sloužil postupně u escadrille N.26, N.78 a SPA.23. Ve funkci velitele N.26 se stal prvním pilotem, který dostal k dispozici nový stíhací letoun SPAD S.VII (č. S 122) a to 23. srpna 1916. Do prvního souboje se s novým letounem dostal o tři dny později, ale prvního ověřeného sestřelu s ním dosáhl až 1. listopadu 1916.[2]

Byl 26. nejúspěšnějším specialistou na sestřelování balónů ze všech letců první světové války – z jeho 27 sestřelů bylo 9 balónů.[3]

Během války získal mimo jiné tato vyznamenání: Médaille militaire, Légion d'honneur, Croix de Guerre a britský Military Cross.

Během druhé světové války sloužil u Groupe de Chasse 21, kde byl 6. června 1940 zraněn a následně přišel o nohu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ ŠAFAŘÍK, Jan Josef. France – Air Aces 1914-1918 - French Air Service [online]. Air Aces Homepage, 2007-05-07 [cit. 2008-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ GUTTMAN, Jon. SPAD SVII Aces of World War 1. Oxford: Osprey Publishing Ltd., 2001. (Osprey Aircraft of the Aces; sv. 39). ISBN 1-84176-222-9. S. 7. (anglicky) 
  3. ↑ Baloon-Busters of World War I – The Aerodrome – Aces and Aircraft of World War I [online]. The Aerodrome [cit. 2008-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • GUTTMAN, Jon. SPAD SVII Aces of World War 1. Oxford: Osprey Publishing Ltd., 2001. (Osprey Aircraft of the Aces; sv. 39). ISBN 1-84176-222-9. S. 7–8. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj