Arkansas

Arkansas
Přezdívka: The Natural State
Vlajka amerického státu Arkansas
Vlajka
Pečeť amerického státu Arkansas
Pečeť
Geografie
Arkansas na mapě USA
Arkansas na mapě USA
Hlavní město Little Rock
Největší město Little Rock
Poloha 34°54′ s. š., 92°12′ z. d.
Časové pásmo UTC−6/−5 (letní čas)
Počet okresů 75
Rozloha (29. v USA)
Celkem 137 733 km²
• z toho souš 134 841 km²
• z toho vodstvo 2 892 km² (2,1 %)
Obyvatelstvo (33. v USA)
Počet obyvatel 2 988 248 (odhad 2016[1])
Hustota zalidnění 22 obyv./km² (34. v USA)
Úřední jazyky angličtina
Nadmořská výška
Nejvyšší bod 839 m n. m.
Průměrná výška 200 m n. m.
Nejnižší bod 17 m n. m.
Správa státu
Guvernér Sarah Huckabeeová Sandersová (R)
Senátoři John Boozman (R)
Tom Cotton (R)
Přistoupení do Unie 15. června 1836 (25. stát)
Oficiální zkratky
Poštovní zkratka AR
Tradiční zkratka Ark.
ISO 3166-2 US-AR
www.arkansas.gov

Arkansas (anglická výslovnost výslovnost [ˈɑrkənsɔː]IPA, oficiálně State of Arkansas) je stát nacházející se na jihu Spojených států amerických, v oblasti západních jižních států v jižním regionu USA. Arkansas hraničí na severu s Missouri, na severovýchodě s Tennessee, na východě s Mississippi, na jihu s Louisianou, na jihozápadě s Texasem a na západě s Oklahomou.

Se svou rozlohou 137 733 km² je Arkansas 29. největším státem USA, v počtu obyvatel (3,0 milionů) je 33. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 22 obyvatel na km² je na 34. místě. Hlavním a největším městem je Little Rock s 200 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou Fort Smith (90 tisíc obyv.), Fayetteville (80 tisíc obyv.), Springdale (70 tisíc obyv.) a Jonesboro (70 tisíc obyv.). Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Magazine s nadmořskou výškou 839 m v pohoří Ouachita Mountains. Největšími toky jsou řeky Mississippi, která tvoří část hranice s Tennessee a státem Mississippi, a Arkansas.

Do oblasti Arkansasu se první evropští průzkumníci dostali v roce 1541. Od 80. let 17. století bylo území součástí Nové Francie, Evropané zde však měli jediné osídlení, tzv. Arkansas Post. V roce 1762 získali region na základě výsledků sedmileté války Španělé, kteří jej začlenili do místokrálovství Nové Španělsko. Arkansas získal své jméno z francouzské výslovnosti illinoiského slova „akakaze“ (tj. lidé z dolního toku řeky), jak byl označován místní quapawský kmen. Zpět do francouzského držení se oblast dostala v roce 1800, o tři roky později celou Louisianu odkoupily Spojené státy. Území Arkansasu bylo poté součástí louisianského a následně missourského teritoria. Ve druhém desetiletí se oblast začala zalidňovat a v roce 1819 bylo vytvořeno vlastní arkansaské teritorium, které existovalo do roku 1836. Arkansas se 15. června 1836 stal 25. státem USA. Za americké občanské války byl Arkansas v letech 1861–1865 součástí Konfederace, k Unii byl opět připojen roku 1868.

Historie

Z Evropanů se do Arkansasu jako první v roce 1541 dostala expedice, kterou vedl španělský cestovatel Hernando de Soto. Od konce 17. století patřil Arkansas Francii jako součást francouzské Louisiany. Spojené státy ji od Francie koupily v roce 1803 za 15 milionů USD.

Arkansas vstoupil do unie v roce 1836 jako 25. stát. Byl to otrokářský stát, jehož ekonomika a bohatství elit se tvořily na úkor černých otroků dovážených z Afriky. Obchod s nimi byl velmi lukrativní a výnosný, stejně jako jejich zneužívání k práci. Náklady na jejich práci byly minimální. Arkansas 6. května 1861 vystoupil z Unie, jelikož nesouhlasil s oficiální politikou USA, které šlo o zrušení otroctví. Následovala občanská válka. Po porážce Konfederace a rekonstrukci válkou zničené země byl Arkansas znovu začleněn do Unie, již jako stát, který oficiálně respektoval práva černého obyvatelstva, i když jen papírově. Projevy rasismu přetrvávají ojediněle dodnes.

Dne 18. září 1980 došlo na území tohoto státu k tzv. incidentu Damaskus, kdy na vojenské instalaci raketového sila s mezikontinentální raketou Titan II došlo k havárii a hrozila exploze její extrémně silné termonukleární hlavice. Z 80. let 20. století se Arkansas dostal do povědomí coby vstupní místo pro pašování drog z Jižní a Střední Ameriky, které do Spojených států proudily letecky přes mezinárodní letiště v arkansaské Meně.

Geografie

Východní hranici Arkansasu tvoří řeka Mississippi a odděluje ho od státu Mississippi. Jižní hranici má s Louisianou, severní s Missouri a Tennessee a západní s Texasem a Oklahomou. Arkansas je krásná země plná hor a údolí, hustých lesů a úrodných plání. Západní Arkansas je hornatý, ve východní části jsou nížiny. Horská pásma Ozark a Ouachita, která se nacházejí v severním a západním Arkansasu, jsou známa také jako Skotská vysočina. Arkansas je jediná země USA, kde se volně nacházejí diamanty.

  • Nejvyšší bod je 839 m nad mořem
  • Nejnižší bod je 17 metrů nad mořem
  • Šířka státu činí 385 km
  • délka státu činí 420 km

Ekonomika

HDP Arkansasu je 64 miliard dolarů, což ho řadí na 33. místo v unii. HDP na hlavu činí 22 257 USD (to je 1855 dolarů měsíčně), což je přibližně průměr EU. V měřítku USA je na 47. místě, takže spíše horší průměr. V ekonomice Arkansasu je důležité zemědělství.

Nezanedbatelný je i průmysl.

  • Hlavní průmyslová odvětví: zpracování potravin, kovovýroba, výroba strojů a papírů a těžba bromu, vanadia a diamantů.

Demografie

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 2 915 918 obyvatel.[2] Podle sčítání lidu v roce 2000 měl Arkansas asi 2 673 400 obyvatel. Hlavní a největší město je Little Rock (183 133 ob.) Další významná města jsou Fort Smith (80 268), Fayetteville (58 047), Jonesboro (55 515).

Rasové složení

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 6,4 % populace.[2]

Náboženství

Arkansas, stejně jako ostatní jižní státy nazývané „biblický pás“, je protestantský. Církevní příslušnost obyvatel je následující:

Zajímavosti

Mottem státu je „Regnat Populus“, květinou jabloňový květ, stromem borovice, ptákem drozdec a písní Arkansas.[3]

Slavné osobnosti

Politika

Jedním z nejznámějších rodáků ze státu Arkansas je nepochybně Bill Clinton, 42. prezident Spojených států. Tento demokratický politik se narodil ve městečku Hope. Po studiu diplomacie na Georgetownské univerzitě a později v anglickém Oxfordu začal přednášet právo na Arkansaské univerzitě ve Fayetteville. V roce 1976 vyhrál volby na post vrchního státního zástupce Arkansasu a tuto funkci vykonával do roku 1979. Ve volbách roku 1978 se stal poprvé arkansaským guvernérem. Podruhé do tohoto úřadu nastoupil po volbách v roce 1982 a funkci guvernéra vykonával až do svého zvolení prezidentem o deset let později. Jako guvernér se nejvíce zaměřoval na zlepšení ekonomické úrovně státu (snažil se snižovat nezaměstnanost a vyrovnat státní rozpočet), svoji aktivitu zaměřil i na oblast zdravotnictví. Tato témata, tedy silný apel na sociální problematiku, byla Clintonovi vlastní i za jeho působení v Bílém domě. S osobou prezidenta Clintona je zde spojena řada míst, zejména pak v hlavním městě Little Rocku. Osobnost Billa Clintona připomíná nejen sídlo guvernéra Arkansasu, ale i muzeum William J. Clinton Presidential Center. V rozlehlé stavbě jsou na několika patrech shromážděny informace o životě a díle Billa Clintona. V Little Rocku se v roce 1880 narodil pětihvězdičkový generál armády Spojených států amerických Douglas MacArthur, který se za 2. světové války významně podílel na osvobozování Tichomoří.

Kultura

Dne 26. února 1932 se v malém městečku Kingsland narodil jeden z nejvýznamnějších amerických zpěváků dvacátého století Johnny Cash. Spolu s rodiči Rayem a Carrie a šesti sourozenci se v roce 1935 přestěhoval do Dyess, kolonie, která byla součástí Rooseveltova plánu na obnovu hospodářství v zemi. V březnu roku 1994 zde Johnny Cash otevřel poštovní stanici, která byla pojmenována jeho jménem. Dalším country zpěvákem pocházejícím z Arkansasu je např. Glen Campbell. V Arkansasu se narodil spisovatel John Grisham, jenž se proslavil románem Případ Pelikán z roku 1992. Z města Hot Springs pochází herec, režisér, hudebník a scenárista Billy Bob Thornton, někdejší manžel Angeliny Jolie, který za scénář k filmu Sling Blade získal Oscara.

  • Prezident Bill Clinton
    Prezident Bill Clinton
  • Zpěvák Johnny Cash
    Zpěvák Johnny Cash

Odkazy

Reference

  1. ↑ Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 [cit. 2017-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online. 
  3. ↑ ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.]: Infobase Publishing, 2003. S. 305. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj