Araucariaceae

Jak číst taxoboxBlahočetovité
alternativní popis obrázku chybí
Blahočet (Araucaria augustifolia)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď blahočetovité (Araucariaceae)
Henkel et Hochst., 1865
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahočetovité (Araucariaceae) je čeleď exotických jehličnatých stromů z řádu borovicotvarých.

Rozšíření

Wollemie vznešená (Wollemia nobilis)

Předchůdci dnešních blahočetovitých vznikli v geologickém období svrchní trias a v období jury a křídy byli rozšířeni po celé Zeměkouli. Se změnou klimatu a nástupem přizpůsobivějších druhů zůstalo pro blahočetovité většinou jen místo v rovníkovém, tropickém a subtropickém pásu na jižní polokouli. Rostou na Nové Kaledonii, Norfolku, severu Nového Zélandu, na severovýchodním pobřeží Austrálie a Papui Nové Guineji, v Melanésii a téměř celé Indonésii, kde překračuje areál jejich výskytu rovník a pokračuje na sever do Malajsie a na Filipínách až po 18° severní zeměpisné šířky. Druhé místo výskytu je Jižní Amerika a to v jihovýchodní příbřežní části Brazílie, která zasahuje do Uruguaye a na sever Argentiny (pouze jeden druh, Araucaria augustifolia). Třetí, nejmenší areál, jediný mimo oblast deštných pralesů, je na hranicích Chile s Argentinou (také jen jeden, ale vážně ohrožený druh, Araucaria araucana).

Popis

Jsou to stálezelené, jednodomé nebo dvoudomé stromy, obvykle s jedním tlustým kmenem. Bývají vysoké až 60 m, větve mají uspořádány v pravidelných přeslenech. Ve dřevu jsou šestiúhelníkovité tracheidy bez pryskyřičných kanálků. Listy mají jehlicovité, kopinaté až širokého listovitého tvaru, spirálovitě uspořádané nebo křížaté. Jsou nahosemenné, nevytvářejí květy a jejích semena nejsou ukryta v plodech.

Samčí šištice jsou poměrně veliké, válcovité, axiální nebo terminální, jednotlivé nebo ve svazcích, mají spirálovitě uspořádáno až 12 mikrosporangií, která produkují pylová zrna bez vzduchových vaků. Samičí šištice vyrůstají na terminálních větvích jednotlivě vzpřímeně, semenná šupina šištice obsahuje pouze jedno vajíčko. Za 2 až 3 roky, po dozrání semen se rozpadají. Semena někdy mívají křidélka, klíčí 2 až 4 děložními lístky.[1]

Samičí šištice jsou obecně velikých rozměrů, u blahočetu Bidwillova neotevřená zelená šiška váží cca 4,5 kg, suchá 3,6 kg.[2]

Použití

Damaroň (Agathis ovata)

Poskytují jednak kvalitní měkké dřevo světlé barvy, ze kterého se vyrábí nábytek a interiéry domu a dále semena některých druhů (např.blahočet Bidwillův) jsou významnou položkou ve stravování místních obyvatel. Používají se také jako solitérní rostliny v parcích a pěstují se i v přenosných nádobách.

Taxonomie

Až do roku 1994 měla čeleď blahočetovitých jen dva rody, v tom roce byl ale v jihovýchodní Austrálii objeven nový rod o jednom druhu, pojmenovaný wollemie vznešená, který se tam ve volné přírodě vyskytoval jen asi ve 100 exemplářích. Byl ale úspěšně semeny rozmnožen a nyní se pěstuje v mnoha botanických zahradách po celém světě.

Čeleď blahočetovitých tvoří:

  • rod blahočet (Araucaria) Juss., 1789  (19 druhů)
  • rod damaroň (Agathis) Salisb., 1807  (21 druhů)
  • rod wollemie (Wollemia) W. G. Jones, K. D. Hill et J. M. Allen, 1995  (1 druh)

Odkazy

Reference

  1. ↑ development.dendrologie.cz. development.dendrologie.cz [online]. [cit. 2010-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-31. 
  2. ↑ http://waynesword.palomar.edu. waynesword.palomar.edu [online]. [cit. 2010-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-03. 

Externí odkazy

Zdroj