Ararat (koňak)

Ararat
Ararat
Základní informace
Vznik	1887
Výrobce	Yerevan Brandy Company
	multimediální obsah na Commons

Ararat je značka arménského koňaku. Zejména v anglosaských zemích se používá rovněž označení brandy. Ararat je starý 3 až 6 let, kvalitnější zraje 10 až 70 let.

Historie Araratu

19. století

Koňak je vyráběn z bílých hroznů a pramenité vody podle tradiční metody v Jerevanu již od roku 1887. V daném roce Vasil Tairov, který vydával časopis o výrobě vína, nasměroval svého příbuzného Nersese Tairyana aby začal vyrábět koňak. Pořídili si na to nejmodernější zařízení, ale používali tradiční francouzskou technologii. První likérku postavili v kamenném domě, který byl v minulosti pevností.^[1]

První polovina 20. století

V roce 1900 destilátor Kirill Silchenko a inženýr Mkrtich Musinyants vyrobili první značkový koňak, který nazvali dle země původu koňaku Fine Champaine Select. Zúčastnili se s ním mezinárodní soutěže Grand-Prix v Bordeaux, kde vyhrál a to mu zajistilo známost a možnost expandovat. V roce 1902 chtěli rozšířit působení za hranice Arménie, a tak se dohodli na spolupráci se společností Shustov a synové, která byla známá v celém Rusku. Koňak byl v samotné Arménii populární zejména mezi umělci a mezi bankéři. V roce 1914, kdy bylo v Arménii již 15 továren na koňak, byla vyhlášena kvůli válce prohibice Pracovníci udělali vše možné pro záchranu rostlin a zařízení pro budoucí výrobu během několika útoků. Pak nastaly revoluční roky a došlo k znárodnění firmy speciálním vládním dekretem první arménské republiky. Došlo k vytvoření jednoho podniku, který zahrnoval všechny společnosti vyrábějící koňak. V roce 1937 Marker Sedrakyan, absolvent Zemědělské fakulty Jerevanské univerzity začal vytvářet a testovat nové chuti a druhy koňaku. Jedna dostala název Jubileum a druhá byla pojmenována Arménia kvůli jeho vlastenectví. Další koňak nazván Dvin podle historického hlavního města Arménie. Jedna z dalších vintage kolekcí se nazýval Jerevan. Polárníkům byl určen 57% koňak. Ve 40. letech byla postavena nová budova podniku, jejím architektem byl Hovhannes Markaryan. V 50. letech byly vznikaly další nové chuti dle originálních receptů – Tonakan, Akhtanar, Nairi, Ani.^[1]

90. léta

Po pádu Sovětského svazu došlo k vytvoření striktních pravidel ohledně používání označení Arménský koňak. Ten může být vyráběn pouze v Arménii a z vinných hroznů vyrostlých v Arménii.^[1]

21. století

V 21. století došlo k rozvoji značky, která je součástí obrazu arménské kultury, a hraje zásadní roli v národní ekonomii. Sponzoruje také nejrůznější fetsivaly a výstavy.

Historické události spjaté s koňakem

Jaltská konference

Dle neověřených zdrojů během Jaltské konference zachutnal koňak Ararat Winstonovi Churchillovi natolik, že si nechával zasílat 400 lahví ročně.

Mirový sud

Ve sklepích podniku je uchováván tzv. Mírový sud, v němž od roku 1994 zraje koňak vytvořený z bází dodaných z Arménie a Ázerbájdžánu na počest příměří v Náhorním Karabachu. Čeká na otevření, až dojde k sepsání a signování formální smlouvy o míru v oblasti.

Pojmenování

V rusky mluvících zemích a zemích bývalého východního bloku se nazývá koňak. V roce 1900 vyhrál Ararat cenu Grand-Prix v Paříži a získal oficiálně povolení nazvat se koňakem. Změna nastala až po druhé světové válce, ale v zemích bvalé východní Evropy se termín brandy neujal.