Apostrofa (z řec. apo-strefó, obracím se jinam) je řečnická figura, v níž se mluvčí nebo pisatel „obrací jinam“ než k přítomnému publiku – k nepřítomné či zemřelé osobě, případně oslovuje neživou věc. Působivost apostrofy spočívá v tom, že provádí často překvapivou změnu adresáta řeči. Mluvčí v ní neoslovuje přímé posluchače, kteří se tak dostávají do postavení třetí osoby, svědka rozhovoru s někým jiným, nepřítomným. Apostrofa často začíná zvoláním. Vyskytuje se už ve starověké rétorice, v náboženské řeči a pak zejména v romantickém básnictví.
Příklady
Odkazy
Reference
-
↑ První list Korintským, 1Kor 15, 55 (Kral, ČEP).
-
↑ ERBEN, Karel. Kytice. [s.l.]: [s.n.], 1901. Dostupné online.
-
↑ Paul Verlaine, Dřevění koně. Přel. P. Kopta. In: P. Verlaine, Slova na strunách. Praha 1968, str, 76.
-
↑ Karel Hynek Mácha, Máj.
Související články
Literatura
-
Ottův slovník naučný, heslo Apostrofa. Sv. 2, str. 533
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2024-04-01 04:46:15
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Apostrofa)
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.