Apollo 15

Apollo 15
Údaje o lodi
COSPAR 1971-063A
Hmotnost CSM 30 370 kg
LM 16 430 kg
Údaje o letu
Volací znak Velitelský modul: Endeavour
Lunární modul: Falcon
Členů posádky 3
Datum startu 26. července 1971
13:34:00 UTC
Kosmodrom Kennedyho vesmírné středisko
Mys Canaveral, USA
Vzletová rampa LC 39A
Nosná raketa Saturn V
Délka letu 295 h 11 min 53 s
Počet oběhů Měsíce 74
Čas na dráze kolem Měsíce 145 h 12 min 41,68 s
Přistání na Měsíci 30. červenec 1971
22:16:29 UTC
26° 7' 55,99" s.š. 3° 38' 1,90" v.d.
Hadley Rille
Čas na povrchu 66 h 54 min 54 s
Procházky po povrchu 1. 6 h 32 min 42 s
2. 7 h 12 min 14 s
3. 4 h 49 min 50 s
Hmotnost vzorků 77 kg
Datum přistání 7. srpna 1971
20:45:53 UTC
26° 13' j.š. 158° 13' z.d.
Fotografie posádky
Portrét posádky Apolla 15 (zleva: Scott, Worden a Irwin)
Portrét posádky Apolla 15 (zleva: Scott, Worden a Irwin)
Navigace
Předchozí
Apollo 14
Následující
Apollo 16

Apollo 15, devátý pilotovaný let v programu Apollo, byl čtvrtým, kdy lidé přistáli na Měsíci. Apollo 15 odstartovalo k Měsíci 26. července 1971. Při tomto letu byla použita novější verze rakety Saturn 5. Díky vyššímu výkonu bylo možné do měsíčního modulu Falcon přidat lehký elektromobil LRV (Lunar Roving Vehicle) pojmenovaný Rover.[1] Let byl 41. v pořadí letů do kosmu z naší planety.

Start

Raketa s velitelským a služebním modulem Endeavour odstartovala z mysu Canaveral odpoledne 26. července 1971 z rampy 39A a tři hodiny poté z oběžné dráhy Země odletěla k Měsíci.

Posádka

Základní posádka

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru.

Podpůrná posádka

Průběh letu

Pilot lunárního modulu Apolla 15 James Irwin salutuje u vlajky Spojených států amerických

Po třídenním letu se loď dostala na oběžnou dráhu 17-108 km nad Měsícem. Čtyři dny po startu z Floridy zůstává na lodi samotný Worden, zatímco měsíční modul Falcon s Irwinem a Scottem přistál na základně Hadley u stejnojmenné 100 km dlouhé brázdy Rima Hadley na úpatí Mons Hadley Delta, vrcholu v pohoří Montes Apenninus (Apeniny).[2] Po odpočinku oba vystoupili na povrch, vyložili i LRV Rover a vydali se s jeho pomocí na první projížďku ke kráteru Elbow rychlostí cca 10-12 km/h. Na kraji kráteru zastavili a zahájili přímý televizní přenos na Zemi. Během procházky a zhruba 10 km projížďky se věnovali také filmování a sběru měsíčních vzorků. Kamera ovládaná dálkově z řídícího střediska v Houstonu vysílala barevné panoramatické záběry. Podobný průběh měly i další dvě výpravy. Zbyl čas i na orazítkování dopisů pro filatelisty. Asi 10 metrů od džípu instalovali pamětní desku se jmény 14 kosmonautů USA a SSSR, kteří zahynuli při plnění úkolů, a u desky zanechali i stříbrnou sošku astronauta (Fallen Astronaut). Po splnění úkolů oba kosmonauti na LM odstartovali k mateřské lodi, kde strávili na oběžné dráze další dva dny. Zde vypustili malou družici, která měřila magnetické a gravitační pole a radiaci. Dne 4. srpna odstartovali loď k Zemi. Během zpáteční cesty Worden vystoupil z kabiny (výstup EVA), aby přinesl kazety s filmy.

Návrat

Apollo 15 přistálo 7. srpna večer v Tichém oceánu 530 km severně od Honolulu, kde na něj čekala letadlová loď USS Okinawa. Přistání bylo tvrdší než plánovaných 9,8 m/s, protože se jeden ze tří padáků neotevřel.[3][4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 328. 
  2. ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. S. 70/22. 
  3. ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola James Benson Irwin, s. 334. 
  4. ↑ Encyklopedie kosmonautiky, str.330

Externí odkazy

Zdroj