Antonín Hošna

Antonín Hošna
Narození 12. srpna 1914
Ounuz
Úmrtí Neznámé
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Hošna (12. srpna 1914 Ounuz - ?) byl členem ilegální odbojové organizace Dr. Eduard Beneš. V 50. letech 20. st. byl souzený ve veřejném politickém monstrprocesu Kolín, Weiland a spol. [1]

Život a činnost

Narodil se 12. srpna 1914 v Ounuzu u Sedlčan. Vyučil se strojním zámečníkem. Po vyučení pracoval jako zámečník v továrně. V době zatčení byl zaměstnán v podniku Goldberg ve Varnsdorfu.[2]

Zatčení, obžaloba, rozsudek

Antonín Hošna byl zatčen 17. prosince 1949 a následně převezen do liberecké vazební věznice. Byl obviněn z trestného činu velezrady, vyzvědačství, loupeže a spoluviny na vraždě. Konkrétně byl vinen z toho, že byl zakládajícím členem protistátní organizace Dr. Eduard Beneš. [3]

Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí. Byl mu uložen peněžní trest ve výši 50 000 Kčs a došlo ke konfiskaci celého jeho majetku. Také ztratil čestná práva občanská na dobu 10 let.[2]

Vězení, osud a propuštění

Antonín Hošna nastoupil k výkonu trestu 21. července 1950. První rok strávil ve věznici v České Lípě. V roce 1951 byl převezen do Leopoldova. V letech 1963 až 1956 byl vězněn v NPT Ostrov. Následně byl převezen do Příbrami, kde zůstal do roku 1961. Poslední tři roky výkonu trestu si odpykával opět ve věznici v Leopoldově. Roku 1946 byl propuštěn podmíněně.[2]

Na základě amnestie prezidenta republiky ze 4. května 1953 byl Antonínu Hošnovi snížen trest odnětí svobody z doživotí na dvacet pět let.[2]

Antonín Hošna žádal spolu s Janem Přibylem a Bedřichem Mackem v roce 1955 o přezkoumání rozsudku Státního soudu z roku 1950. Jejich žádost byla zamítnuta Krajským soudem v Praze jako nepodložená. Antonín Hošna žádal o amnestii prezidenta republiky v letech 1957, 1960 a 1962. Komise jeho žádosti posoudila a rozhodla, že ani v jednom případě není účasten. Poté podal stížnost k Nejvyššímu soudu, kde byla žádost zamítnuta.[2]

Antonín Hošna byl podmíněně propuštěn na základě rozhodnutí Okresního soudu v Trnavě v roce 1946.[2]

Reference

  1. ↑ JOKLOVÁ, Kateřina. Liberecký monstrproces Emil Weiland a spol.. Fontes Nissae [online]. Technická univerzita v Liberci, 2009 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f LOZOVIUKOVÁ, Kateřina. Politické procesy 50. let - kauza Emil Weiland a spol.. , 2008 [cit. 2023-05-28]. diplomová práce. Technická Univerzita v Liberci. . Dostupné online.
  3. ↑ Dr. Eduard Beneš – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 

Zdroj