Antonio del Pollaiolo

Antonio del Pollaiolo
Narození 17. ledna 1429 nebo 17. ledna 1433
Florencie
Úmrtí 4. února 1498
Řím
Místo pohřbení San Pietro in Vincoli
Povolání malíř, sochař, rytec, grafik, architekt, kreslíř, zlatník a medailér
Příbuzní Piero del Pollaiolo[1] (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonio del Pollaiolo, původním jménem Antonio Benci (1433, Florencie – 4. únor 1498, Řím) byl italský renesanční malíř a sochař. Patřil do tzv. florentské školy.

Jeho učitelem sochařství byl patrně Donatello, malby pak Paolo Uccello. Umělecké jméno Pollaiolo (v překladu "drůbežář") přijal na počest svého otce, který se chovem drůbeže živil. Úzce spolupracoval se svým bratrem Pierem, spolu vlastnili velkou malířskou a sochařskou dílnu. Antonio se v dílně specializoval na krajiny a pozadí. Oba bratři se těšili velké přízni rodiny Medicejských, která jim zadala mnoho významných zakázek.

Dle legendy oba bratři k dokonalému poznání anatomie člověka pitvali odsouzence, a to ještě před Leonardem, jemuž je tato praxe nejčastěji připisována.

K jeho nejznámějším malbám patří Apolón a Dafné, Bitva deseti nahých, Herkules a Hydra, Mučednictví sv. Šebestiána, Oltář sv. Vincence, sv. Jakuba a sv. Eustacha, Portrét dívky, Portrét mladé ženy I., Portrét mladé ženy II. či Tobiáš a anděl.[2]

Galerie

  • Herkules a Hydra
    Herkules a Hydra
  • Bitva deseti nahých
    Bitva deseti nahých
  • Tobiáš a anděl
    Tobiáš a anděl
  • Apolón a Dafné
    Apolón a Dafné

Odkazy

Reference

  1. ↑ Union List of Artist Names. 2. listopadu 2017. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2015-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-23. 

Externí odkazy

Zdroj