Ansonie dlouhoprstá

Jak číst taxoboxAnsonie dlouhoprstá
alternativní popis obrázku chybí
Ansonie dlouhoprstá
Nahrávka volání
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád žáby (Anura)
Čeleď ropuchovití (Bufonidae)
Rod ansonie (Ansonia)
Binomické jméno
Ansonia longidigita
(Inger, 1960)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ansonie dlouhoprstá (Ansonia longidigita) je žába z čeledi ropuchovití (Bufonidae) a rodu ansonie (Ansonia). Druh popsal americký herpetolog Robert F. Inger v roce 1960 pod stále platným vědeckým jménem Ansonia longidigita.[2]

Výskyt

Ansonie dlouhoprstá je endemitní druh ostrova Borneo v souostroví Velké Sundy. Typovou lokalitou se stala hora Kinabalu ve státě Sabah na severovýchodě Bornea.[3] Jde o druh nížinných a tropických deštných lesů, s dospělci se lze setkat na zemi nebo v bylinném patře. Ansonie částečně snáší i narušená či obnovená stanoviště, byla pozorována ve starých druhotných lesích či lesích, jež byly vystaveny selektivní těžbě dřeva. Vždy však vyžaduje neznečištěné vodní zdroje. Stanoviště tohoto druhu se pohybují v nadmořské výšce od 150 metrů do 2 200 metrů nad mořem.[4]

Popis

Ansonie dlouhoprstá je malým a štíhlým zástupcem ropuchovitých. Ve velikosti se objevuje pohlavní dimorfismus, protože samci na délku měří 35–50 mm a samice jsou o něco mohutnější, o délce 45–70 mm. Vyznačuje se štíhlými končetinami a prsty, poměrně velkými očima a čenichem, který přečnívá přes špičku dolní čelisti. Zbarvení kůže je tmavě hnědé, výrazné jsou vyvýšené bradavičnaté výrůstky. Ve srovnání s mnohými ropuchami se u ansonie neobjevují příušní jedové žlázy neboli parotidy. Zadní končetiny se vyznačují příčným tmavým proužkováním.[3][5]

O biologii ansonie dlouhoprsté není známo velké množství informací. V mnoha ohledech zastává podobnou ekologickou úlohu jako jihoamerické ropuchy rodu atelopus, byť obě tyto žáby nejsou blíže příbuzné a ekologická podobnost vyplývá z konvergentní evoluce. Podobně jako u jiných ropuchovitých, i pro ansonii představují důležitou součást potravy mravencovití. K rozmnožování tato žába vyžaduje menší čisté potoky. Samci se zde shromažďují a z balvanů ve vodě nebo z okolní vegetace vábí samice svým vysokým trylkováním. Pulci jsou velmi malí, obyčejně méně než 15 mm dlouzí, a přizpůsobení životu v proudící vodě. Jejich tělo je krémové a zdobené černými skvrnkami.[3][5]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2020 považuje ansonii dlouhoprstou za málo dotčený druh, a to vzhledem k velkému arálu rozšíření a předpokládané velké populaci. Celkový stav populace IUCN hodnotí jako relativně stabilní, byť k určitým lokálním poklesům dochází. Bornejské lesy jsou totiž pod silným tlakem člověka, ustupují jak těžbě dřeva, tak plantážím olejných palem. Sekundární hrozbou pro žáby je následné zanášení a znečišťování vodních toků.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ Ansonie dlouhoprstá [online]. BioLib [cit. 2022-11-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c DUELLMAN, W. E. & kol. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia. Volume 6, Amphibians. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale, 2003. ISBN 0787657824. S. 188–189. 
  4. ↑ a b IUCN SSC Amphibian Specialist Group. 2020. Ansonia longidigita (amended version of 2018 assessment). The IUCN Red List of Threatened Species 2020: e.T54473A176032859. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T54473A176032859.en. Accessed on 18 November 2022.
  5. ↑ a b Ansonia longidigita [online]. Frogs of Borneo [cit. 2022-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-18. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj