Anna Ziegloserová-Mimrová

Anna Ziegloserová-Mimrová
Narození 7. března 1883
Plzeň
Úmrtí 3. července 1942 (ve věku 59 let)
Praha
Příčina úmrtí poprava
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Povolání spisovatelka, redaktorka
Národnost česká
Manžel(ka) Jan Ziegloser
Rodiče Antonín Mimra, Marie Mimrová-Fryšová
multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Ziegloserová-Mimrová[1][2][3][4], v matrice Anna Josefa, (7. března 1883 Plzeň[5] – 3. července 1942 Praha[6]) byla česká spisovatelka, dramatička, herečka a redaktorka, manželka nakladatele a novináře Jana Zieglosera.

Životopis

Jejími rodiči byli Antonín Mimra, soustružník v Plzni, a Marie Mimrová-Fryšová. Narodila se jako pátá ze šesti dětí, jejími sourozenci byli Antonín Mimra (10. října 1865)[7], Eustach Mimra (1871–1877)[8], Prokop Mimra (1874–1877)[9], František Mimra (16. července 1876)[10] a Marie Anna Mimrová (1888–1890).[11]

Studia Anny Ziegloserové-Mimrové byla soukromá. Od mládí byla v řadách žen usilujících o rovnoprávnost.[3] Od roku 1903 redigovala se svým mužem nakladatelem Janem Ziegloserem[12] revui českých žen Ženský obzor.[1][4] Za první světové války byla pod policejním dozorem, neboť její muž byl dvakrát vězněn z politických důvodu (v procesu s Omladinou – dostal trest 8 let žaláře a za války – pro zločin proti válečné moci). Anna pomáhala ukrývat se „politicky podezřelým“ Čechům a Jihoslovanům v pražských nemocnicích.[2]

Byla členkou výboru beletristů Máj, Svatoboru, Sokola a Ochranných jednot.[3] Psala do Národních listů, Národní politiky, Zvonu aj. Kromě prózy psala též divadelní hry a pracovala ve filmovém oboru. Za druhé světové války byla popravena nacisty na kobyliské střelnici.[13] Byla pohřbena na Olšanských hřbitovech. Na náhrobku v odd. VI/9b je však uvedeno "Zastřelena Němci a pohřbena neznámo kde"

Manželé Jan a Anna Ziegloserovi v Karlových Varech roku 1929

Dílo

Próza

  • Písně srdcí: črty a povídky – 1912
  • V rozkvětu léta: povídky – 1916
  • Tmy a svítání: novely – 1918
  • Úsměvy: humoresky – 1918
  • Trpké poháry: román – 1920
  • Klamné vítězství: novely – 1921
  • Omladina: kousek historie z let devadesátých – 1924
  • Bezejmenný: povídka – 1925
  • Případ detektiva M. Lanoira: příběhy – 1926
  • Vidiny mladosti: romány a novely – 1926, cena České akademie
  • Pošetilé: román – 1929
  • Bylo – nebylo: román – 1929
  • Oklikou: dívčí románek – 1936
  • Bóra: román – 1937
  • Rozpustilá Eva – 1937
  • Malý mysliveček: povídka – 1939
  • Adam a Eva: román – v časopise Letem světem – Rozkvět[14]
  • Hanička všetečka: povídky – obrázky Marie Fischerové-Kvěchové. Louny: Edvard Fastr, 1946
  • Pilnáčkovy pohádky

Dramata

  • Moderní Xantipa: groteska o 3 jednáních – 1923 (hráno v Uránii)
  • Cácorka – 1924 (ve Švandově divadle, zhudebněno, zfilmováno 1935)
  • Žárlivá – 1925 (ve Švandově divadle)
  • Vírnice – 1927 (v městském divadle v Plzni)
  • Hořká medicina – 1928 (v Akropolis 1929)
  • Průvodčí cizinců – 1929
  • Maminka – 1930 (v Akropolis)
  • Kosa na kámen – 1935
  • Soumrak – 1935
  • Skřivánek – 1937

Filmy[15]

  • Trny a květy: námět, předloha, scénář – 1921
  • Cácorka: předloha, role: návštěvnice v baru – 1935
  • Adam a Eva: předloha, role: host v penzionu, paní doktorová – 1940

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 956–957. 
  2. ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 517. 
  3. ↑ a b c Československo – biografie. Redakce Bohuslav Koutník. Praha: Státní tiskárna, 1936–1941. 
  4. ↑ a b FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 158. 
  5. ↑ Plzeň 064 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z20, s. 105
  7. ↑ Plzeň 073 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ Plzeň 057 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ Plzeň 059 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ Plzeň 060 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ Plzeň 067 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Ziegloser, Jan, 1875-1955 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ LIDICE Třicetpět dnů poprav na Kobyliské střelnici v Praze VIII. www.lidice.cz [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Anna Ziegloserová | Zajímavosti. ČSFD.cz [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Anna Ziegloserová. Filmový přehled [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj