Anežka Zajíčková

Anežka Zajíčková
Rodné jméno Anežka Cyhelková (nebo Cihelková)
Narození 6. září 1903
Praha
Úmrtí 24. října 1942 (ve věku 39 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Příčina úmrtí popravena zastřelením
Bydliště Jánský vršek 323/13, Praha-Malá Strana
Povolání soukromnice, předsedkyně sboru dobrovolných sester Československého červeného kříže
Nábož. vyznání římskokatolické
Choť JUDr. Vratislav Zajíček
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anežka Zajíčková (rozená Cyhelková[1] či Cihelková[2], 6. září 1903 Praha – 24. října 1942 Mauthausen) byla předsedkyně Sboru dobrovolných sester Československého červeného kříže, podporovatelka parašutistů z výsadku Anthropoid a Silver A.

Život a podpora výsadkářů

Anežka Zajíčková se narodila v Praze 6. září 1903 do rodiny Josefa Cyhelky (nebo Cihelky) a Anežky Cyhelkové (nebo Cihelkové), rozené Konrádové. Byla římskokatolického vyznání a pracovala jako soukromnice. V době protektorátu již byla vdovou po zesnulém JUDr. Vratislavu Zajíčkovi. Působila jako předsedkyně Sboru dobrovolných sester Československého červeného kříže, jenž byl v protektorátu v srpnu 1940 zakázán a zrušen. Řada jeho členů a zaměstnanců pak ale fungovala v ilegalitě a spolupracovala s odbojem.[3] Spolu s ní zde působily další dobrovolné sestry, které s rodinami pomáhaly parašutisty ukrývat či je jinak podporovaly, např. Anna Šrámková, Ludmila Ryšavá, Marie Moravcová, Josefa Bautzová (též Baucová), Marie Bradáčová či Miroslava Dubová.

Anežka Zajíčková umožnila členům paraskupiny Anthropoid a rtm. Josefu Valčíkovi z paraskupiny Silver A navázat spolupráci se stomatologem MUDr. Jiřím Jesenským.[4] Ten ošetřil Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi bolavé zuby. Kubiše s Gabčíkem rovněž vyučovala cizím jazykům.[5]

Zatčení, smrt

Stejně jako dalším podporovatelům parašutistů se i jí stalo osudným udání Karla Čurdy na gestapu 16. června 1942. Po sérii výslechů a po skončení bojů v kostele sv. Cyrila a Metoděje došlo i na Anežku Zajíčkovou. Ta byla gestapem zatčena 23. června 1942, z vazby na Pankráci převezena do terezínské Malé pevnosti a po transportu do koncentračního tábora Mauthausen byla 24. října 1942 popravena zastřelením.

Po válce

  • Anežka Zajíčková byla po válce prezidentem republiky in memoriam vyznamenána.
  • Na domě, kde bydlela, v ulici Jánský vršek 323/13 v Praze na Malé Straně, je umístěna pamětní deska s nápisem:
    „NA PAMĚŤ / ANEŽKY ZAJÍČKOVÉ / PŘEDSEDKYNĚ DOBROVOLNÝCH SESTER ČSČK / V PRAZE III / UMUČENÉ V MAUTHAUSENU DNE 24. X. 1942.“[6][7]
  • Na Olšanských hřbitovech v Praze 3 (Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VIII/8) má Anežka Zajíčková symbolický hrob (kenotaf). Na desce rodinného hrobu je nápis:
    „VZPOMÍNÁME / NAŠÍ JEDINÉ DCERY ANEŽKY, PROVD. ZAJÍČKOVÉ / UMUČENÉ 24. X. 1942 V MAUTHAUSENU / ČEST PAMÁTCE VĚRNÉ VLASTENKY“.[8]
  • Její jméno (Zajíčková Anežka roz. Cihelková * 6. 9. 1903) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[9]

Galerie

  • Pamětní deska v ulici Jánský vršek 323/13, Praha-Malá Strana
    Pamětní deska v ulici Jánský vršek 323/13, Praha-Malá Strana
  • Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

Odkazy

Reference

  1. ↑ JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-7649-038-3, ISBN 978-80-904878-5-7. 
  2. ↑ ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). Dostupné online. ISBN 978-80-200-2614-9. OCLC 971028154 OCLC: ocn971028154. 
  3. ↑ ČSČK za okupace a po válce. Český červený kříž [online]. [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Příběh manželů Jesenských :: Mauthausen. mauthausen.webnode.cz [online]. [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci – odbojáři – památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). Dostupné online. ISBN 978-80-200-2614-9. OCLC 971028154 OCLC: ocn971028154. 
  6. ↑ Pamětní deska Anežka Zajíčková | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ ZAJÍČKOVÁ Anežka – Na domě čp.323 v ulici Na Janském vršku 13 Praha 1 Malá Strana – Pamětní desky v Praze [online]. 2020-10-10 [cit. 2025-01-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kenotaf Anežka Zajíčková | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-01-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci – odbojáři – památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9

Zdroj