Amelie Siba

Amelie Siba (*2003) je česká písničkářka a hudební producentka, která bývá označována za jeden z největších talentů české nezávislé hudební scény a oceňována zejména za svůj osobitý přístup.^[1][2][3]

Vydala čtyři studiová alba a dvě EP. Alba si produkuje převážně sama.^[4] Během své kariéry již získala řadu hudebních cen včetně dvou cen Anděl.^[5][6] Skládá a zpívá v angličtině, neboť dle svých slov se jí nedařilo v českém textu vyhnout se kýči.^[7]

Vzhledem k velkému přerodu od svých hudebních začátků sáhla k radikálnímu kroku a smazala ze streamingových platforem své starší nahrávky.^[8]

Se psaním prvních vlastních textů začala ve 12 letech.^[9] Kvůli hudbě, které se nemohla věnovat naplno, nedokončila střední školu, čehož však ani po letech nelitovala.^[9] Nejen v samotné tvorbě se snaží otevírat opomíjená témata jako duševní zdraví^[10] nebo nevhodné chování k ženám,^[9] zároveň by se chtěla v budoucnu více věnovat otázkám feminismu nebo migrace.^[11]

Své první EP, It was Nice to Meet You, vydala ve spolupráci s Lukášem Vydrou ze skupiny Dukla v roce 2019. Následovalo několik singlů a debutové album Dye My Hair (2019), za které obdržela cenu Apollo a následně i cenu Anděl za rok 2020 v kategorii Alternativa a elektronika.^[5] Album, věnující se zejména tématům spojenými s dospíváním a vztahy, sklízelo velmi pozitivní recenze.^[1][12] Dle hudebního publicisty Pavla Turka se jednalo o „debut, který tu dlouho nebyl“ a příklad vyzrálého písničkářství srozumitelného napříč generacemi.^[12]

V roce 2021 vyšlo druhé EP s názvem when is our time, charakteristické posunem k elektronickým beatům.^[2] Následně vyšlo i album Love Cowboys (2021), za kterou Amelie Siba obdržela svou druhou cenu Anděl.^[6]

Navzdory úspěchu svých prvních alb se zpěvačka cítila zaškatulkována jako křehká a zranitelná zpěvačka a dle svých slov se cítila terčem sexuální objektifikace ze strany starších mužů.^[8] Zároveň si uvědomila, že byla ve svých nahrávkách až příliš otevřená, proto se nakonec rozhodla svou předchozí tvorbu smazat ze streamingových platforem.^[8]

"Svoje první desky jsem dělala, když mi bylo mezi šestnácti a osmnácti. Procházela jsem si mnoha změnami, které souvisí se ženstvím a obecně dospíváním. Právě tehdy jsem se začínala potýkat s psychickými problémy. Moje texty přitom byly strašně intimní, vyjadřovala jsem se dost explicitně."^[8] Amelie Siba o smazání starších nahrávek

Hudební posun k experimentálnějším polohám a aktivistickému pojetí však dle Siby vedl k odlivu části fanoušků.^[13]

Třetí studiové album pod názvem Gently Double A vyšlo 31. března 2023. Albu předcházel měsíční pobyt u babičky na anglickém venkově, během nějž se zpěvačka snažila reorganizovat svůj život.^[4] Oproti předchozím počinům byl zřetelný posun k syrovějšímu a sebevědomějšímu zvuku.^[4][14][10] Hlavním tématem alba je vztek,^[10] ale i naděje.^[15]

Čtvrté studiové album pod názvem this may be the only way 2 heaven vyšlo 14. března 2025. To bylo poskládáno zejména z fragmentů metalových samplů, které prohlubují přechod k syrovému zvuku, který se objevoval již na předchozím albu.^[16] Dle Siby bylo album jejím dosud nejodvážnějším a nejupřímnějším.^[11] K vydání autorka přiložila i dopis pro posluchače, ve kterém upozornila, že již nechce stigmatizovat a romantizovat smutek a sebedestrukci.^[11]

Album vyjadřuje vztek na společnost kvůli stereotypnímu vnímání společenských (zejména ženských) rolí a je reakcí na vnucovanou představu křehkosti zpěvačky nebo nepříjemné zkušenosti v hudebním průmyslu.^[16][17] Důležitou součástí je téma duševního zdraví a péči o něj.^[16] Sama Siba označila desku za politickou: "Měla jsem tendence hledat chyby v sobě, ale pak jsem pochopila, jak mě k sebetrestání vede celá společnost, a to, kdo je u moci."^[17]

Zdroj