Amalie Skramová
Amalie Skramová | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Berthe Amalie Alver |
Narození |
22. srpna 1846 Bergen ![]() |
Úmrtí |
15. března 1905 (ve věku 58 let) Kodaň ![]() |
Místo pohřbení | Bispebjerg Cemetery |
Povolání | spisovatelka |
Národnost | norská |
Významná díla | Lidé z Hellemyru |
Manžel(ka) | Bernt Ulrik August Müller (1864–1882) Erik Skram (1884–1899) |
Děti | Ludvig Müller Johanne Skram Knudsen Jacob Worm-Müller |
Příbuzní | Johan Ludvig Alver – bratr |
multimediální obsah na Commons | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Amalie Skramová (22. srpna 1846 Bergen, Norsko – 15. března 1905 Kodaň, Dánsko) byla norská spisovatelka, představitelka naturalismu.
Život
Narodila se v rodině obchodníka Monse Monsena Alvera a Ingeborg Lovise rozené Sivertsen. Měla osm sourozenců, z nichž se dožili dospělosti jen čtyři bratři. Poté, co její otec roku 1863 zkrachoval, odcestoval do Spojených států, aby neskončil v dluhovém vězení. Zbytek rodiny měl přijet za ním, až si najde práci, ale matka si to nepřála.
Provdala se za námořního kapitána Bernta Müllera, který byl o devět let starší. Po třináctiletém manželství se nervově zhroutila a prožila několik let v ústavu pro choromyslné. Po rozvodu se s oběma syny odstěhovala do Krisitanie (nyní Oslo) a zahájila svou literární kariéru. V roce 1884 se podruhé provdala za dánského spisovatele Erika Skrama a přesídlila do Kodaně. Ve druhém manželství se jí narodila dcera. V roce 1894 se znovu nervově zhroutila a žila v psychiatrické léčebně. Se svým druhým manželem se rozvedla v roce 1899.
Dílo
Debutovala v roce 1882 (ještě pod jménem Amalie Müller) knihou Madam Høiers Leiefolk. Ve svých dílech se zabývala problematikou manželství z pohledu ženy (viz český výbor povídek Povídky o manželství). Rodová tetralogie Hellemyrsfolket (Lidé z Hellemyru, 1887–1898) je pokládána za vrcholné dílo norského naturalismu. V poloautobiografických románech Professor Hieronimus a St. Jorgen (U sv. Jiří) líčí nelidské zacházení s pacienty v ústavech pro duševně choré. Na protest proti odsudku norské kritiky chtěla být považována za dánskou spisovatelku.
Spisy
- Madam Høiers leiefolk
- Karens jul
- Constance Ring (Konstance Ringová) 1885 – román
- Lucie 1888
- Hellemyrsfolket (Lidé z Hellemyru) 1887–1898 – tetralogie o životě rybářského rodu
- Fru Inés (Paní Inés) 1891
- Forraadt (Zrazený) 1892
- Agnete 1893 – divadelní hra
- Professor Hieronymus
- Paa St. Jørgen (U sv. Jiří)
- Julehelg (Vánoční svátky) 1900
- Mennesker (Lidé) 1905 – nedokončeno
České překlady
- Paní Inés – překlad Hugo Kosterka, Praha: Jan Otto,1906
- Povídky o manželství – výbor povídek, př. Hugo Kosterka, KDA, svazek 47, Praha, Kamilla Neumannová, 1908
- Modlitba a pokušení: novela – př. Hanuš Hackenschmied; in 1000 nejkrásnějších novel č. 84. Praha, J. R. Vilímek, 1915
- Zrazený – př. H. Hackenschmied. Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské, 1922
- Konstance Ringová: román – Praha: J. R. Vilímek, 1930
Další
- Cena Amalie Skram (Amalie Skram-prisen) je stipendium, udělované v Norsku od roku 1994 norským autorům, kteří se zabývají ženskou tematikou.
- V roce 1996 vyšla v Norsku poštovní známka s jejím portrétem. Slavné norské ženy na poštovních známkách
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amalie Skram na norské (bokmål) Wikipedii.
Literatura
- KADEČKOVÁ, Helena. heslo SKRAM(OVÁ) Amalie. In: HARTLOVÁ Dagmar ed. et al. Slovník severských spisovatelů. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-260-0. S. 445–446.
- heslo Skram Amalie, spisovatelka dánskonorská. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7185-057-8.
- HUMPÁL, Martin, ed. et al. Moderní skandinávské literatury (1870–2000). Vydání první. Praha : Karolinum, 2006, s. 62–63. ISBN 80-246-1174-0.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Amalie Skramová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Amalie Skramová