Amadeo Vives

Amadeo Vives
Základní informace
Narození 18. listopadu 1871
Collbató
Úmrtí 2. prosince 1932 (ve věku 61 let)
Madrid
Místo pohřbení hřbitov v Montjuic
Žánry opera, zarzuela a saradana
Povolání hudební skladatel, spisovatel, Impresário, dirigent a muzikolog
Příbuzní Camil Vives i Roig (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amadeo Vives, katalánsky Amadeu Vives i Roig, (18. listopadu 1871 Collbató – 2. prosince 1932 Madrid) byl španělský hudební skladatel, autor více než stovky jevištních děl.

Život

Busta skladatele v Palau de la Música Catalana

Amadeu Vives i Roig se narodil v Collbató, malém městečku v blízkosti hory Montserrat v Katalánsku. Byl nejmladším ze čtrnácti děti, z nichž však pouze 5 se dožilo dospělosti. Hudební talent se ukázal již v raném dětství. V roce 1882 se rodina odstěhovala do Barcelony a Amadeu studoval hudbu u José Ribery i Miró, učitele a ředitele kůru v kostele sv. Anny. Další hudební vzdělání získal u Felipe Pedrella, vůdčí osobnosti španělské hudby 20. století. Jeho spolužáky byli Enrique Granados, Lluis Millet a Enric Morena, se kterými v roce 1891 založil pěvecký spolek Orfeó Català, který sehrál důležitou roli v katalánské hudební renezanci. V Barceloně byl pro něj postaven Palau de la Música Catalana.

V roce 1894 začal vyučovat hudbě na Colegio de Religiosas de Loreto. Krátce poté dostal obrnu, po níž mu zůstala ochrnuta pravá ruka. O rok později se oženil s Montserrat Giner, kmotřenkou svého přítele Milleta. Po velkém úspěchu zarzuel La Primera del Barrio (1898) a Don Lucas del Cigarral (1899) přesídlil do Madridu, kde také prožil zbytek svého života. To mu umožnilo spolupracovat s nejlepšími španělskými hudebníky té doby. S mladým Manuelem de Fallou zkomponoval tři zarzuely. Byl neobyčejně plodný. V letech 1900–1933 vyprodukoval až 10 zarzuel ročně.

Vedle skladatelské činnosti přispíval svými články a literárními eseji do novin i odborného hudebního tisku. Jeho články byly publikovány ve dvou svazcích: Julia (1971, Espasa-Calpe, Madrid) a Sofia (1973). V roce 1921 by Vives jmenován prezidentem hudebního odboru spolku Ateneo a o dva roky později se stal profesorem kompozice na madridské konzervatoři.

Dílo (výběr)

Amadeo Vives na obraze Davida Santsalvadora (1930)

Kromě jevištních děl zkomponova Vives řadu skladeb pro orchestr, pro klavír, sbory, sbory s orchestrem a mnoho písní.

Opery

  • Artús (1897)
  • Colomba (1910)
  • Bohemios (1920)

Zarzuely

  • La primera del Barrio (1898)
  • Don Lucas del Cigarral (1899)
  • El Rey de la Alpujarra (1899)
  • La balada de la luz (1900)
  • Euda d'Uriach (1900)
  • Los amores de la Inés (1902, společně s Manuelem de Fallou)
  • Bohemios (1904)
  • El húsar de la guardia (1904)
  • El arte de ser bonita (1905)
  • La gatita blanca (1906)
  • Juegos malabares (1909)
  • La generala (1912)
  • El carro del sol (1911)
  • Maruxa (1914)
  • La Cena de los Húsares (1915)
  • El Señor Pandolfo (1916)
  • El Tesoro (1917)
  • Todo el Mundo en Contra mia (1918)
  • La balada de Carnaval (1919)
  • El Duquesito a La Corte de Versalles (1920)
  • El Parque de Sevilla (1921)
  • Bergamino el Lampo (1922)
  • Doña Francisquita (1923)
  • La villana (1927)
  • Los Flamencos (1928)
  • Noce de Verbena (1929)
  • Talismán (1932)

Literatura

  • Carlos Gómez Amat: Historia de la música española. Siglo XIX. Ed. Alianza Música. Madrid, 1984. ISBN 84-206-8505-4
  • Roger Alier: La zarzuela. Ed. Robinbook, S.L. 2002. Barcelona. ISBN 84-95601-54-0
  • Suzanne Rhodes Draayer: Art Song Composers of Spain: An Encyclopedia. Scarecrow Press, 26. 3. 2009

Externí odkazy

Zdroj