Alžběta Blountová

Alžběta Blountová
Narození 1500
Kinlet
Úmrtí 1539 (ve věku 38–39 let)
Příčina úmrtí tuberkulóza
Povolání dvorní dáma, aristokratka a milenka panovníka
Choť Edward Clinton, 1st Earl of Lincoln[1][2]
Gilbert Tailboys, 1st Baron Tailboys of Kyme[2][1]
Partner(ka) Jindřich VIII. Tudor[1]
Děti Henry FitzRoy[1]
Elizabeth Tailboys, 4th Baroness Tailboys of Kyme[1]
Robert Tailboys, 3rd Baron Tailboys of Kyme
Lady Katharine Clinton[3][1]
George Tailboys, 2nd Baron Tailboys of Kyme[3]
Lady Margaret Clinton[3][1]
… více na Wikidatech
Rodiče John Blount[1] a Catherine Pershall[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Blountová (přibližně 1500–1540),[4][5] v dobových pramenech označovaná jako Bessie Blountová, byla známá především jako milenka anglického krále Jindřicha VIII.

Mládí

Alžběta Blountová pocházela z rodu sira Johna Blounta a Katherine Peshallové z Kinletu v hrabství Shropshire.[6]Její otec sloužil u dvora a v roce 1513 doprovázel krále Jindřicha VIII. na válečném tažení do Francie proti Ludvíku XII.

V raném dětství Alžběty Blountové se rodina dostala do kontaktu s Kateřinou Aragonskou, která pobývala na hradě Ludlow během svého krátkého manželství s princem Arturem. Rodiče malé Alžběty Blountové opustili Ludlow krátce po princově smrti.[7]

O Alžbětině mládí se dochovalo málo informací. Jako mladá dívka se stala, patrně díky rodinným konexím z dřívějška, dvorní dámou královny Kateřiny Aragonské. Na královský dvůr přišla na jaře roku 1512. Alžběta měla pověst krásné ženy, ale neexistuje žádný portrét.[8] Byla známá svou dobrou náladou a šel jí tanec i zpěv. Stala se oblíbenou taneční partnerkou krále Jindřicha VIII.[9]

Jeho milenkou se stala okolo roku 1514 a jejich vztah trval přibližně osm let.[10]

Milenka krále

Vztah Alžběty Blountové s Jindřichem VIII. byl delší než královy ostatními aféry, které byly obvykle krátkodobé a neoficiální.[11]

Zatímco Kateřina Aragonská nedala ani po letech manželství králi mužského potomka, Alžběta Blountová v červnu 1519 porodila králi zdravého syna, Jindřicha FitzRoye, pozdějšího vévodu z Richmondu a Somersetu a hraběte z Nottinghamu. Byl jediným nemanželským dítětem, kterého král oficiálně uznal. Po jeho narození aféra mezi JIndřichem VIII a Alžbětou z neznámých důvodů skončila.

Král vyměnil Alžbětu za Marii Boleynovou. Ani ta nebyla nikdy oficiálně uznána za královu milenku. Pozici veřejné „maîtresse-en-titre“ Jindřich nikdy nenabídl nikomu jinému než Anně Boleynové, Mariině sestře, která ji odmítla.[12]

Pozdější život

V roce 1522 se Alžběta Blountová vdala za Gilberta Tailboyse. Pár se usadil v Lincolnshire a měl spolu tři děti.[13] Její role ve výchově králova syna je méně zdokumentována, nicméně se na ní nejspíše podílela osobně, nepředala ho do péče chův.[14]

Po smrti Gilberta Tailboyse v roce 1530 se Alžběta provdala za Edwarda Clintona. Svatba se uskutečnila kolem roku 1534 a z tohoto svazku vzešly další tři děti.

Alžběta krátce působila jako dvorní dáma čtvrté manželky Jindřicha VIII., Anny Klévské.[15][16] a zastávala také roli v domácnosti Kateřiny Howardové.[17] Poté se vrátila na panství svého manžela, kde v červenci 1540 zemřela. Příčinou byla pravděpodobně tuberkulóza.

Děti

Jindřich FitzRoy

S Jindřichem VIII:

  • Jindřich FitzRoy: Ženatý s lady Mary Howardovou, bez potomků.

S Gilberta Tailboysem:

  • Alžběta Tailboysová: Dvakrát provdaná, ale bez potomků.
  • George Tailboys: Ženatý s Margaret Skipwith, bez potomků.
  • Robert Tailboys: Bez potomků.

S Edwardem Clintonem:

  • Bridget Clintonová: Provdaná za Roberta Dymokea, 10 dětí.
  • Kateřina Clintonová: Provdaná za Williama Burgha, 6 dětí.
  • Markéta Clintonová: Provdaná za Charlese Willoughbyho, 5 dětí.

Význam

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elizabeth Blount na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i Kindred Britain.
  2. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ BOLDRICK, Stacy. Divorced, beheaded, survived. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-0-429-42852-4. S. 54–84. 
  5. ↑ WEIR, Alison. Henry VIII: king and court. 1. publ. vyd. London: Cape [u.a.] 639 s. ISBN 978-0-224-06022-6. 
  6. ↑ The Oxford Dictionary of National Biography. Příprava vydání H. C. G. Matthew, B. Harrison. Oxford: Oxford University Press Dostupné online. doi:10.1093/ref:odnb/73234. retrieved 15 february 2023.. DOI: 10.1093/ref:odnb/73234. 
  7. ↑ Childe-Pemberton, William Shakespear, (1859–5 Jan. 1924). [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  8. ↑ BELL, F. J. Catalogue of the British echinoderms in the British Museum (Natural History). London: Printed by Order of the Trustees Dostupné online. 
  9. ↑ MACK, Phyllis. Antonia Fraser. The Weaker Vessel. New York: Alfred Knopf, 1984. xvi + 544pp. $19.95.. Renaissance Quarterly. 1986, roč. 39, čís. 1, s. 149–151. Dostupné online [cit. 2025-04-01]. ISSN 0034-4338. doi:10.2307/2861619. 
  10. ↑ HART, Kelly. The mistresses of Henry VIII. Stroud: History Press 224 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7524-4835-0. OCLC 276815684 OCLC: ocn276815684. 
  11. ↑ WHITLEY, CATRINA BANKS; KRAMER, KYRA. A NEW EXPLANATION FOR THE REPRODUCTIVE WOES AND MIDLIFE DECLINE OF HENRY VIII. The Historical Journal. 2010-11-03, roč. 53, čís. 4, s. 827–848. Dostupné online [cit. 2025-04-01]. ISSN 0018-246X. doi:10.1017/s0018246x10000452. 
  12. ↑ IVES, E. W. The life and death of Anne Boleyn: 'the most happy'. Malden, MA: Blackwell Pub 458 s. ISBN 978-0-631-23479-1. 
  13. ↑ Tailboys, Gilbert, first Baron Tailboys (c. 1500–1530), landowner and administrator. [s.l.]: Oxford University Press (Oxford Dictionary of National Biography). Dostupné online. 
  14. ↑ MACK, Phyllis. Antonia Fraser. The Weaker Vessel. New York: Alfred Knopf, 1984. xvi + 544pp. $19.95.. Renaissance Quarterly. 1986, roč. 39, čís. 1, s. 149–151. Dostupné online [cit. 2025-04-01]. ISSN 0034-4338. doi:10.2307/2861619. 
  15. ↑ Childe-Pemberton, William Shakespear, (1859–5 Jan. 1924). [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  16. ↑ CATTERALL, P. Editorial - Contemporary British History: A Personal View. Contemporary British History. 2002-03, roč. 16, čís. 1, s. 1–10. Dostupné online [cit. 2025-04-01]. ISSN 1361-9462. doi:10.1080/713999442. 
  17. ↑ STRICKLAND, Agnes; STRICKLAND, Elizabeth. ANNE OF CLEVES, FOURTH QUEEN OF HENRY VIII. Cambridge: Cambridge University Press Dostupné online. S. 31–97. 

Zdroj