Aloysius Stepinac

Blahoslavený
Aloysius Stepinac
Kardinál-kněz
Primas chorvatský
Arcibiskup záhřebský
Fotografie
Fotografie
Církev římskokatolická
Provincie chorvatská
Arcidiecéze záhřebská
Sídlo Záhřeb
Jmenování 7. prosince 1937
Uveden do úřadu 1938
Emeritura 10. února 1960
Předchůdce Antun Bauer
Nástupce Franjo Šeper
Heslo In te, Domine, speravi
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 26. října 1930
světitel Giuseppe Palica
Biskupské svěcení 24. června 1934
světitel Antun Bauer
1. spolusvětitel Ivan Šarić
2. spolusvětitel Quirinus Clement Bonefacic
Kardinálská kreace 12. ledna 1953
kreoval Pius XII.
Titul kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • biskup koadjutor záhřebské diecéze (1934–1937)
  • titulární arcibiskup z Nicopsi (1934–1937)
Osobní údaje
Země ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Datum narození 8. května 1898
Místo narození Brezarić
Datum úmrtí 10. února 1960 (ve věku 61 let)
Místo úmrtí Krašić
Příčina úmrtí trombóza
Místo pohřbení Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava v Záhřebu
Národnost chorvatská
Rodiče Josip Stepinac a Barbara Stepinac
Alma mater Papežská univerzita Gregoriana
Řády a ocenění Komtur s hvězdou (velkodůstojník) Řádu Božího hrobu
Svatořečení
Začátek procesu 9. října 1981
Beatifikace 3. října 1998
Marija Bistrica, Chorvatsko
beatifikoval Jan Pavel II.
Svátek 10. února
Uctíván církvemi římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatého biskup a mučedník
Atributy kardinálský oděv, biskupská roucha
Patron Chorvatska, záhřebské arcidiecéze, vězňů, studentů, farmářů
Místo úcty Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava v Záhřebu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavený Aloysius Viktor Stepinac (chorvatsky Alojzije Viktor Stepinac, 8. května 1898, Brezarić u obce Krašić, Království chorvatsko-slavonské, Rakousko-Uhersko10. února 1960, SFRJ) byl chorvatský kardinál a v letech 1937 až 1960 arcibiskup záhřebský.[1] V říjnu 1998 byl prohlášen za mučedníka a papežem sv. Janem Pavlem II. beatifikován. Připomínka připadá na 10. února.[2]

Jeho případ je však poněkud kontroverzní, neboť byl rovněž kritizován za údajnou kolaboraci s fašisty během druhé světové války.[3]

Život

Narodil se jako páté z osmi dětí v rodině rolníka.[4] Během 1. světové války sloužil na italské frontě. V červenci 1918 byl Italy zajat a pět měsíců držen jako válečný zajatec. Po válce se zapsal na fakultu agronomie na univerzitě v Záhřebu, ale po jednom semestru ji opustil a vrátil se domů pomáhat otci. Patřil k chorvatským Sokolům, a v roce 1922 tak s touto organizací cestoval na katolický Sokolský slet do Brna.

V roce 1924 odjel do Říma studovat teologii na koleji Germanicum. Na kněze byl vysvěcen 26. října 1930.[5] V roce 1934 byl jmenován biskupem koadjutorem záhřebské diecéze, za další tři roky se tak stal arcibiskupem, ač mu ještě nebylo ani 40 let.

Za druhé světové války, v dubnu 1941, Stepinac nejdříve vítal ustašovské vůdce a nezávislé Chorvatsko. Již rok nato ale fašistické pronásledování Židů a Srbů odsuzoval a napomáhal jim k útěku.[3]

Po skončení války byl obviněn z válečných zločinů a kolaborace. Ačkoli byl odsouzen[6], v důsledku zahraničního i domácího nátlaku byl propuštěn do domácího vězení. V roce 1952 ho papež Pius XII. jmenoval kardinálem.[3]

Zemřel v roce 1960. Objevily se sice spekulace, že byl otráven,[7] při ohledání jeho ostatků v roce 1993 však odborníci zjistili, že příčinou smrti mohla být trombóza.[3]

Odkazy

Socha bl. Aloysiuse Stepinace v Záhřebu
Hrobka bl. Aloysiuse Stepinace v katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava v Záhřebu

Reference

  1. Bl. Alojzije Stepinac - Saints & Angels - Catholic Online. Catholic Online [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ŽIVOTOPISY SVATÝCH: blah. Alois Stepinac. catholica.cz [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. 
  3. a b c d Vatikán otevřel cestu ke svatořečení kontroverzního kardinála Stepinace. Rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2014-2-12. Dostupné online. 
  4. Blessed Alojzije Stepinac - Zagrebačka nadbiskupija. www.zg-nadbiskupija.hr [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  5. CHENEY, David M. Bl. Alojzije Cardinal Stepinac [Catholic-Hierarchy]. www.catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. 
  6. RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 52. (angličtina) 
  7. BERKOVÁ, Helena. Vatikán otevřel cestu ke svatořečení kontroverzního kardinála Stepinace. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2014-02-12 [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj