Alois Kříž (lékárník)

PhMr. Alois Kříž
Narození 20. února 1881
Hoštice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 16. prosince 1968
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Krčský hřbitov
Bydliště Praha XIV-Nusle, Na Pankráci 104/50
Vzdělání Magistr farmacie
Alma mater Univerzita Karlova
Povolání lékárník
Znám jako vynálezce bylinného likéru Jakamarus
Nábož. vyznání římskokatolické
Příbuzní synovec Jiří Rentz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Kříž (20. února 1881 Hoštice[1] – 16. prosince 1968 Praha[2]) byl český lékárník, vynálezce československého bylinného likéru Jakamarus, za druhé světové války účastník protinacistického odboje.

Život

Mládí a studia

Alois Kříž se narodil 20. února 1881 v jihočeských Hošticích, v okrese Mladá Vožice, do katolické rodiny rolníka Josefa Kříže (* 1857) a Anny Křížové rozené Šochové (* 1860).[1][3] Měl o jedenáct let mladší sestru Annu Františku (* 1. července 1892)[4]. Po šestiletém studiu na gymnáziu v Táboře[5], nastoupil 14. března 1902 na studia farmacie na filozofické fakultě české Univerzity Karlo-Ferdinandovy[6], dnešní Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (v té době bylo studium tohoto oboru dvouleté a spadalo pod filozofickou fakultu).[7] Dne 19. července 1903 úspěšně složil rigorózní zkoušku, a to s hodnocením "výtečně" a získal titul magistra farmacie.[8] Dne 17. června 1911 se v Praze v kostele sv. Jindřicha oženil. Jeho manželka Anna Marie Křížová, rozená Ejemová (* 11. srpna 1886) pocházela z Radotína.[9][10]

Slavný likér

V místě bydliště v Nuslích na Pankráci čp. 104[10] si v roce 1916 otevřel lékárnu (po připojení Nuslí k Praze nesla ulice název Benešova třída, za protektorátu Na Pankráci, Praha XIV Nusle). Zde kromě jiného prodával také bylinné kapky vlastní výroby k léčbě žaludečních a zažívacích nemocí. Extrakt z bylin a koření se později stal základem originálního bylinného likéru, který se díky své jemné, hořké a kořeněné chuti brzy proslavil v celém Československu. Ochranná známka likéru Jakamarus byla Obchodní a živnostenskou komorou v Praze registrovaná 1. února 1932 pod názvem „dietetická bylinná tinktura amara sacharatu“. Kde se vzal exotický název, není známo, ale koncovka odkazuje na charakteristickou hořkosladkou a kořeněnou chuť[11] (amarus = latinsky hořký).[12]

V odboji

Alois Kříž byl aktivní v Sokole, za protektorátu byl starostou Sokola Pankrác. Do odboje se zapojil spolu se svým synovcem (synem své sestry) dr. Jiřím Rentzem. Ve firmě vyrábějící likér Jakamarus pracoval jako obchodní zástupce Ing. Richard Reisner, člen Obrany Národa (ON) a spolupracovník doc. Vladimíra Krajiny a bratři Linhartových. Křížův pobočný sklad v zadním traktu lékárny sloužil jako úkryt pro ilegální radiostanici Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD). O vysílačku Sparta I a součástky k ní[13] se staral jeho synovec dr. Rentz.[14]

Doslov

Odbojová činnost Aloise Kříže a Jiřího Rentze zůstala neodhalena, oba se dožili konce války.[14] Likér Jakamarus existuje dodnes. Po znárodnění v roce 1948 se výroba přesunula na Moravu.[11] Alois Kříž zemřel 16. prosince 1968 a pohřben je na Krčském (Nuselském) hřbitově v rodinném hrobě se svou manželkou († 2. srpna 1956).[2]

Galerie

  • Jiří Rentz, synovec a spolupracovník v odboji
    Jiří Rentz, synovec a spolupracovník v odboji
  • Doklad o založení lékárny Aloise Kříže, r. 1916.
    Doklad o založení lékárny Aloise Kříže, r. 1916.
  • Registrace ochranné známky Jakamarus, r. 1932
    Registrace ochranné známky Jakamarus, r. 1932
  • Reklama na likér Jakamarus, cca. z roku 1945
    Reklama na likér Jakamarus, cca. z roku 1945
  • Likér Jakamarus dnes (2025)
    Likér Jakamarus dnes (2025)
  • Hrob PhMr Aloise Kříže na Krčském (Nuselském) hřbitově
    Hrob PhMr Aloise Kříže na Krčském (Nuselském) hřbitově
  • Deatail hrobu PhMr Aloise Kříže na Krčském (Nuselském) hřbitově
    Deatail hrobu PhMr Aloise Kříže na Krčském (Nuselském) hřbitově

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 25.03.21. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b PhMr. Alois Kříž 20 February 1881 - 16 December 1968 v BillionGraves GPS Headstones. billiongraves.com [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 25.03.21. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 25.03.21. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Protokol o předběžných zkouškách farmaceutických na FF (1891-1914). is.cuni.cz [online]. [cit. 2025-03-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Kříž Alois. is.cuni.cz [online]. [cit. 2025-03-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ https://www.faf.cuni.cz/Fakulta/Historie/Profesni-priprava-lekarnika-farmaceuta/
  8. ↑ Protokol o přísných zkouškách rigoróza farmaceutického na LF (1892-1910). is.cuni.cz [online]. [cit. 2025-03-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Legendární český likér s exotickým názvem Jakamarus se stáčí dál. Regiony [online]. 2018-06-22 [cit. 2025-03-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ amarus - překlad na Latinsky.cz [online]. [cit. 2025-03-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ PADEVĚT, Jiří. Tři králové: odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II = The Three Kings and the transmission locations of the Sparta I and Sparta II radio stations = Drei Könige und die Sendeorte der Funksender Sparta I und Sparta II. První vydání. vyd. Praha: Academia 168 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2677-4. 
  14. ↑ a b ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1939–1941. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2022. ISBN 978-80-7451-871-3. 

Literatura

  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1939–1941. Praha: Ottovo nakladatelství, 2022. ISBN 978-80-7451871-3.

Zdroj