Alexej Alexandrovič Starobinskij

Alexej Alexandrovič Starobinskij
Narození 19. dubna 1948
Moskva
Úmrtí 21. prosince 2023 (ve věku 75 let)
Alma mater Fyzikální fakulta Moskevské státní univerzity
Povolání fyzik, astrofyzik a astronom
Zaměstnavatel Landau Institute for Theoretical Physics
Ocenění Tomalla Foundation (2009)
medaile Oskara Kleina (2010)
médaille Amaldi (2012)
Gruberova cena za kosmologii (2013)
Kavli Prize in Astrophysics (2014)
… více na Wikidatech
Web itp.ac.ru/en/persons/starobinsky-aleksei-aleksandrovich/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexej Alexandrovič Starobinskij (rusky Алексей Александрович Старобинский, 19. dubna 1948 – 21. prosince 2023)[1] byl sovětský, posléze ruský astrofyzik a kosmolog. Společně s Alanem Guthem a Andrejem Lindem získal Kavliho cenu za astrofyziku za průkopnickou teorii kosmické inflace.

Život

Alexej Alexandrovič Starobinskij studoval na Lomonosovově univerzitě u Jakova Borisoviče Zeldoviče. V roce 1972 zde získal bakalářský titul. K doktorskému studiu nastoupil na Landauův institut pro teoretickou fyziku, kde byl vedoucím vědeckým pracovníkem. V letech 1990–1997 byl vedoucím oddělení gravitace a kosmologie a v letech 1999–2003 náměstek ředitele ústavu.

V 70. letech 20. století Starobinskij pracoval na problematice kreace částic v raném vesmíru a vyzařování z rotujících černých děr. V roce 1979 se stal průkopníkem inflace v ruském prostředí. Tato inflační fáze předpokládá prudké rozepnutí vesmíru, kvadrilionkrát rychleji než je rychlost světla.[2] V západoevropském a americkém prostředí je za průkopníka teorie ze stejného období považován Alan Guth.

V roce 1991 byl hostujícím vědcem na École normale supérieure, v roce 2006 na Institutu Henriho Poincaré, v letech 1994 a 2007 na Kjótské univerzitě a v letech 2000 a 2001 na Tokijské univerzitě.

Starobinskij byl členem Ruské akademie věd. Od roku 1991 působil jako spolueditor časopisu Journal of Experimental and Theoretical Physics a rovněž několika dalších periodik, například International Journal of Modern Physics D.

Ocenění

V roce 2010 získal medaili Oskara Kleina, v roce 2013 Gruberovu cenu za kosmologii. Následující rok získal Kavliho cenu za astrofyziku. [3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexei Starobinsky na anglické Wikipedii.

  1. ↑ АНДРОСЕНКО, Софья. «У Алексея Старобинского была жажда высшей истины». sfi.ru [online]. 2023-12-21 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ STAROBINSKII, A.A. Spectrum of relict gravitational radiation and the early state of the universe. JETP. 5 December 1979, s. 682. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-09. (anglicky) 
  3. ↑ Nine Scientists Share Three Kavli Prizes [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj