Alexandrina Pruská (1842–1906)

Alexandrina Pruská
vévodkyně Vilém Meklenbursko-Zvěřínský
Úplné jméno Frederika Vilemína Luisa Alžběta Alexandrina
Narození 1. února 1842
Berlín
Úmrtí 26. března 1906
zámek Marley
Pohřbena katedrála Panenského početí Ježíše Krista ve Zvěříně
Sňatek 9. prosince 1865
Manžel Vilém Meklenbursko-Zvěřínský
Potomci Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
Dynastie Hohenzollernové
Otec Albrecht Pruský
Matka Marianna Oranžská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandrina Pruská (Frederika Vilemína Luisa Alžběta Alexandrina; 1. února 1842, Berlín26. března 1906, Schloss Marley) se narodila do rodu Hohenzollernů jako dcera pruského prince Albrechta a jeho manželky Marianny Oranžské.

Rodina a dětství

Alexandrina ("Addy") se narodila jako nejmladší potomek pruského prince Albrechta a jeho manželky Marianny Oranžské. Byla pojmenovaná po své tetě (a pozdější tchyni) velkovévodkyni meklenbursko-schwerinské. Měla dva starší sourozence, sestru Šarlotu (dědičná princezna sasko-meiningenská) a bratra Albrechta. Její rodiče se 28. března 1849 rozvedli. Otec se v roce 1853 znovu oženil s jednou z dvorních dam, Rosalií von Rauch, která byla povýšena na hraběnku z Hohenau. Pár měl dva syny. Alexandrinina matka se také znovu morganaticky provdala za bývalého kočího, s nímž měla syna Johana van Rossum.

Kvůli nepokojnému manželství rodičů byla Alexandrina osvojena svým bezdětným strýcem, králem Fridrichem Vilémem IV., a jeho manželkou, královnou Alžbětou Ludovikou Bavorskou. Ti ji vychovali a starali se o ni jako o vlastní.

Manželství

Manželské vyhlídky

Jako mladá žena byla Alexandrina možnou nevěstou pro Alberta Edwarda, prince z Walesu (budoucího britského krále Eduarda VII.), ale jeho sestrou, pruskou korunní princeznou Viktorií, nebyla považována ani za "chytrou ani krásnou". Princ se namísto toho oženil s Alexandrou Dánskou. Navzdory svému vyjádření měla princezna Viktorie pro Alexandrinu slabost, psala své matce, že je "skvělá a zde velmi obdivovaná dívka". Sňatek s Alexandrinou také obnášel finanční výhody; už od své matky měla milion dolarů. Proto se princezna Viktorie pokusila ji provdat za jiného britského příbuzného, prince Jiřího, vévodu z Cambridge. Tento sňatek se však neuskutečnil.

Svatba

9. prosince 1865 se Alexandrina provdala za o mnoho let staršího bratrance Viléma Meklenbursko-Schwerinského (1827–1879), mladšího syna vévody Pavla Fridricha a Alexandrininy tety a jmenovkyně Alexandry Pruské. Manželství, které mělo zajistit budoucí finanční jistotu páru, rozhodně nebylo z lásky; Alexandrina během celého svatebního obřadu plakala. Korunní princezna Viktorie popsala svatbu své matce:

"Svatba byla slavena s největší okázalostí, ale měla něco z vážnosti pohřbu – žádné svatební veselí. Jediná věc, která na mě dělala dobrý pocit, byla sama drahá Addy, která, přestože po celou dobu obřadu plakala, měla tak důstojné a dojemné vzezření, jaké jsem u ní nikdy neviděla. Zvládla vše naprosto perfektně – ačkoli jsem ji neviděla ani jednou se usmát. Nevypadala ani trochu jako nevěsta, ale musím říct, že velmi elegantně a distingovaně... Ženich vypadal po celou dobu tak zle jak jen bylo možné. Marně jsem v něj hledala stopu po něžném citu".

Mimoto měl Vilém pověst opilce a zhýralce, takže bylo překvapivé, že hluboce zbožná a nedávno ovdovělá královna Alžběta dala k tomuto sňatku souhlas. Vilém byl vzhledem ke dvěma událostem zbaven svého velení v pruské armádě a krátce před svatbou požádal o ruku slavnou balerínu Marii Taglioniovou; proto byl obecně považován za "černou ovci" rodiny. Bez ohledu na to udělila královna svolení k sňatku a obdarovala Alexandrinu přepychovým oblečením a šperky. Další strýc, císař Vilém, jí daroval okázalý diamantový náhrdelník, zatímco matka Marianna náhrdelník ze sibiřských ametystů a smaragdový diadém.

Manželství a pozdější život

Vilémův starší bratr Bedřich František už měl mnoho potomků ze tří manželství, a tak nebyla šance, aby se potomci Alexandriny a Viléma stali vládci velkovévodství. Během jejich manželství žil pár v Bellevue Palace v Berlíně. Manželství bylo nešťastné a Alexandrina se několikrát pokusila uniknout, jen aby byla donucena k návratu tlakem své tety a tchyně Alexandriny. Vilém se snažil zajistit si bezvýznamné velení v pruské armádě během prusko-francouzské války. Během války byl při explozi ošklivě zraněn, ale přežil. Zemřel 28. července 1879. Pár měl jednu dceru:

  • Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská (7. listopadu 1868 – 20. prosince 1944), manželka prince Jindřicha XVIII. Reuss-Köstritz.

Po manželově smrti zasvětila Alexandrina svůj život péči o dceru a na veřejnosti se objevovala jen málo. Alexandrina zemřela 26. března 1906 na zámku Marley u Postupimi v Braniborsku.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
August Vilém Pruský
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
 
 
 
 
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
Albrecht Pruský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 
Alexandrina Pruská
 
 
 
 
 
Vilém IV. Oranžský
 
 
Vilém V. Oranžský
 
 
 
 
 
 
Anna Hannoverská
 
 
Vilém I. Nizozemský
 
 
 
 
 
 
August Vilém Pruský
 
 
Vilemína Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Marianna Oranžská
 
 
 
 
 
 
August Vilém Pruský
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
 
 
 
 
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Vilemína Pruská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Alexandrine of Prussia (1842–1906) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj