Alexandr Mytrak

Alexandr Mytrak
Rodné jméno	Aleksandr Mytrak
Narození	16. října 1837 Ploske
Úmrtí	14. března 1913 Rosvyhove (dnes součást Mukačeva)
Místo pohřbení	Mukačevo
Pseudonym	Materin
Povolání	spisovatel, básník, novinář, folklorista, etnograf, jazykovědec, buditel a řeckokatolický kněz
Etnikum	Rusín
Témata	rusínský folklór a jazykověda
Literární hnutí	rusofilské křidlo rusínského národní obrození
Významná díla	Rusko-maďarský slovník, Národní písně Haličské a Uherské Rusi (spoluautor)
Rodiče	Andrej Mytrak, Zuzana Brencovičová
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Mytrak (rusínsky Александер Митрак, ukrajinsky Олександр Митрак, 16. října 1837 Ploske – 14. března 1913 Rosvyhove) byl rusínský spisovatel, básník, novinář, folklorista, etnograf, jazykovědec, buditel a řeckokatolický kněz.^[1] Alexandr byl sběratel lidové slovesnosti v Uherské Rusi, sepsal několik knih, které obsahovali lidové básně a legendy.^[1] Alexandr také sepsal Rusko-maďarský slovník ve spisovné ruštině, která obsahovala pouze pár dialektismů z rusínštiny, a tak jej využívali přední rusínští spisovatelé jako Julius Stavrovský-Popradov, Ivan Silvaj, Anatolij Kralický a Ioann Duliškovič.^[2]

Alexandr Mytrak se narodil 16. října 1837 v obci Ploske na dnešní Ukrajině.^[3][4] Jeho otec Andrej Mytrak byl řeckokatolický kněz.^[4] Studoval na gymnáziu v Užhorodě a Satu Mare a později absolvoval řeckokatolický teologický seminář v Užhorodě.^[1][3][4] Již během studentských let psal své fejetony, básně, povídky a cestopisy v karpatskorusínském dialektu ruštiny.^{[1][pozn. 1]}

Mezi lety 1864 až 1868 vyučoval liturgii na Mukačevské národní škole. 4. listopadu 1868 byl biskupem Vasilem Popovičem vysvěcen na kněze a stal se farářem, kterým byl až do roku 1899.^[4] Jako farář působil v obcích Ilnica, Velyki Lučky, Jasenová, Klenová a Voročovo.^[1][4] Ke konci svého života předal kolem 3000 svých spisů Spolku sv. Vasilije Velikého.

Alexandr Mytrak zemřel 14. března 1913 v Rosvyhove (dnes součást Mukačeva) a pohřben je v Mukačevě.^[3][4]

Alexandr Mytrak byl zejména básník, novinář a sběratel lidové slovesnosti. Právě jeho sbírky lidové slovesnosti zaujmuly Jakova Holovackého, který použil 5 jeho sbírek a zařadil je do svého díla Národní písně Haličské a Uherské Rusi.^[1][3] Alexandr také někdy psal prózu, tou nejznámější je realistická esej Cestovní dojmy z Verchoviny, která popisuje příběh chudých Verchovinců a jejich temný život v kontrastu s okolní horskou přírodou.

Alexandr také psal poezii (Zamračeno, temno…, Milujte náš národ, Dobře tomu bohatému) a národopisná díla s prvky realismu (Ruský národ a Lidová svatba u horských Rusínů).^[3] Když v roce 1867 cestoval po Verchovinských obcích a sbíral lidovou slovesnost, psal do rusínského týdeníku Svět své dojmy z cest v rubrice pojmenované Cestovní dojmy z Verchoviny, která byla předlohou pro jeho stejnojmennou realistickou esej kterou později napsal.^[3]

V roce 1881 vydal Rusko-maďarský slovník. Jednalo se o první slovník sepsáný ve spisovné ruštině, který obsahoval pouze pár dialektismů z rusínštiny, a tak jej využívali přední rusínští spisovatelé jako Julius Stavrovský-Popradov, Ivan Silvaj, Anatolij Kralický a Ioann Duliškovič.^[1][2]

Alexandr psal svou beletrii v rusínštině a to v jeho rodném lemkovském dialektu. Ostatní díla, jako slovník či své články v rubrice Cestovní dojmy z Verchoviny psal v karpatskorusínském dialektu ruštiny, nebo jazyku jazyčije. Některé své poezie psal i ukrajinsky.^[1]

Na začátku 20. století se v rusínské inteligenci objevila nová ukrajinská otázka.^[1] Pod pojmem ukrajinská otázka se jednalo o problémy týkající se národnostní identity, autonomie a nezávislosti ukrajinského národa. Alexandr věřil, že základní příčinou toho, že Ukrajinci nikdy nedokázali vytvořit vlastní stát, byla jejich anarchistická povaha a neschopnost vybudovat pevný státní systém a podřídit se mu.^[1][3]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Александер Митрак na rusínské Wikipedii, Митрак, Александр Андреевич na ruské Wikipedii a Митрак Олександр Андрійович na ukrajinské Wikipedii.

• MAGOCSI, Paul R. The shaping of a national identity: subcarpathian rus', 1848 - 1948. 2. print. vyd. Cambridge, Mass: Harvard University Press 640 s. (Harvard Ukrainian series). ISBN 978-0-674-80579-8. (anglicky) 
• MAGOCSI, Paul R. With their backs to the mountains: a history of Carpathian Rus' and Carpatho-Rusyns. Budapest ; New York: Central European University Press 511 s. ISBN 978-615-5053-46-7, ISBN 978-615-5053-39-9. 
• POP, Ivan Ivanovič. Encyklopedie Podkarpatské Rusi. 1. vyd. Užhorod: Vydavatelství Valerije Paďaka, 2001. 429 s. ISBN 978-966-7838-23-2. 
• POP, Ivan Ivanovič; MAGOCSI, Paul Robert. Encyclopedia of Rusyn history and culture. Příprava vydání Paul R. Magocsi, I. I. Pop. Toronto: University of Toronto Press 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0. OCLC ocm49047693 (anglicky) 
• POP, Ivan Ivanovič. Malé dejiny Rusínov. 2. vydanie. vyd. Bratislava: Združenie inteligencie Rusínov Slovenska 240 s. ISBN 978-80-973455-1-8. (slovensky) 
• POP, Ivan Ivanovič. Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. 

• Rusínské národní obrození
• Spolek svatého Vasilije Velikého

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Mytrak na Wikimedia Commons

Zdroj