Alexander z Schönburg-Hartensteinu

Josef Alexandr kníže ze Schönburg-Hartensteinu
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
18. prosince 1872 – 1. října 1896
Panovník František Josef I.
Předchůdce Eduard z Schönburg-Hartensteinu
Nástupce Alois Schönburg-Hartenstein
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1883
Panovník František Josef I.
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1869 – 1. října 1896
Panovník František Josef I.
Rakouský vyslanec v Bavorsku
Ve funkci:
1859 – 1863
Panovník František Josef I.
Předchůdce Edmund Hartig
Nástupce Gustav Blome
Rakouský vyslanec v Bádensku
Ve funkci:
1855 – 1859
Panovník František Josef I.
Předchůdce Josip Filipović
Nástupce Ferdinand Trauttmansdorff
C. k. komoří
Ve funkci:
1854 – 1. října 1896
Panovník František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství Německá ústavní strana
Narození 5. března 1826
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. října 1896 (ve věku 70 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul Hodnostní korunka náležící titulu kníže kníže
Choť (1855) Karolína Marie z Liechtensteinu (1836–1885)
Rodiče Eduard z Schönburg-Hartensteinu (1787–1872) a Ludovika Schwarzenbergová (1803–1884)
Děti Alois ze Schönburg-Hartensteinu
Jan Maria ze Schönburg-Hartensteinu
Marie ze Schönburg-Hartensteinu
Ludovika ze Schönburg-Hartensteinu
Příbuzní Alexandr ze Schönburg-Hartensteinu, Markéta Alžběta ze Schönburg-Hartensteinu, Karolína Františka ze Schönburg-Hartensteinu a Marie Terezie ze Schönburg-Hartensteinu (vnoučata)
Profese diplomat a politik
Commons Alexander von Schönburg-Hartenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander z Schönburg-Hartensteinu (německy Josef Alexander Heinrich Otto Fürst von Schönburg-Hartenstein; 5. března 1826 Vídeň – 1. října 1896 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat a politik. Vlastnil statky v Čechách, patřil mu mimo jiné zámek Červená Lhota.

Životopis

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Schönburg-Hartensteinů usazené mimo jiné v Čechách. Narodil se jako starší syn knížete Eduarda Schönburg-Hartensteina (1787–1872) a jeho druhé manželky Ludoviky, rozené princezny Schwarzenbergové (1803–1884). Od mládí působil v diplomacii Rakouska, kariéru započal v roce 1847 jako atašé v Haagu, v roce 1849 v Londýně a v roce 1850 v Berlíně. V roce 1851 byl jmenován honorárním legačním sekretářem. Od roku 1852 působil v Paříži jako vyslanecký sekretář. V letech 1855–1859 byl rakouským vyslancem v Bádensku se sídlem v Karlsruhe a poté byl v letech 1859–1863 vyslancem v Bavorsku se sídlem v Mnichově. Po ukončení činnosti v Mnichově se na vlastní žádost stáhl do ústraní na své statky, které vlastnil v Čechách. V letech 1872–1882[zdroj?] byl poslancem Českého zemského sněmu. Po otcově úmrtí zdědil titul knížete a stal se též dědičným členem rakouské Panské sněmovny (1872). Patřil k významným představitelům Strany ústavověrného velkostatku a v Čechách, později i ve Vídni zprostředkovával jednání o česko-německém vyrovnání (punktace).[1] Od roku 1879 až do smrti byl prvním místopředsedou Panské sněmovny. Z čestných hodností dosáhl titulů c. k. komořího (1854) a později c. k. tajného rady (1869).[2] V roce 1878 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna. [3]

Majetkové a rodinné poměry

Po otci byl majitelem velkostatků v Čechách, jeho majetkem byl mimo jiné zámek Červená Lhota.[4] V roce 1881 koupil ve východních Čechách velkostatek Miletín, kde vzápětí přistoupil k přestavbě zámku.[5][6]

V červnu 1855 se ve Vídni oženil s princeznou Karolínou Liechtensteinovou (1836–1885), dcerou knížete Aloise II. z Liechtensteinu. Karolína se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodilo šest dětí:

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kolektiv: Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii; Národní památkový ústav České Budějovice, 2020; s. 487 ISBN 978-80-87890-31-8
  2. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882, Vídeň, 1882; s. 206, 211 dostupné online
  3. ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých, (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 276
  4. ↑ PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 511–513 dostupné online
  5. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl; Praha, 1998 s. 896–897 ISBN 80-85983-12-5
  6. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 302–303
  7. ↑ Almanach českých šlechtických rodů; Praha, 2010; s. 118 ISBN 978-80-85955-39-2

Literatura

  • R. Luft: Schönburg-Hartenstein (Josef) Alexander Fürst von. V: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 11, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1999, ISBN 3-7001-2803-7, S. 60 a 61 f. str.60 a str.61

Externí odkazy

Zdroj