Ettlingen

Ettlingen
Radnice s věží
Radnice s věží
Ettlingen – znak
znak
Poloha
Souřadnice 48°56′ s. š., 8°24′ v. d.
Nadmořská výška 133 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Bádensko-Württembersko
Vládní obvod Karlsruhe
Zemský okres Karlsruhe
Ettlingen
Ettlingen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 56,74 km²
Počet obyvatel 38 982 (2015)
Hustota zalidnění 687 obyv./km²
Správa
Status velké okresní město
Primátor Johannes Arnold (nezávislý)
Oficiální web www.ettlingen.de
Adresa obecního úřadu Marktplatz 2
76275 Ettlingen
Telefonní předvolba 07243
PSČ 76275
Označení vozidel KA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ettlingen je velké okresní město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Leží asi 8 km jižně od města Karlsruhe na severním okraji Černého lesa. Po Bruchsalu je Ettlingen druhým největším městem v okrese Karlsruhe.

Historie

Allanční znak markraběte Ludvíka Viléma z Baden-Badenu (1655–1707) a jeho manželky Sibyly Sasko-Lauenburské na Ettlingenském zámku

Ettlingen byl důležitou křižovatkou v době Starověkého Říma, kdy patřil do jeho říšské provincie Germania Superior. Osídlení je doloženo mnoha archeologickými nálezy a artefakty. Obec je poprvé zmiňována v roce 788 jako Ediningom v donační listině benediktinského kláštera ve Wissembourgu v Alsasku. V roce 965 přijala vesnice Ettlingen (Ediningom) tržní práva od císaře Oty I. Velikého. V roce 1192 byl Ettlingen povýšen na město císařem Jindřichem VI.. Římskokatolická církev zde měla silnou pozici, byla součástí Špýrské diecéze, vystřídána v letech 1520–1623 protestanty. Zdejšími významnými reformátory byli historik a teolog Kaspar Hedio a teolog Franciscus Irenicus (Franz Friedlieb).

V době barokní zdejší zámek přebudoval Julius František Sasko-Lauenburský, který zdědil v Čechách panství Zákupy. Patřil k milovníkům umění, stejně jako jeho dcery Anna Marie Františka Toskánská a Sibyla Sasko-Lauenburská, která získala panství Ostrov u Karlových Varů, obě byly mecenáškami kultury a umění v severozápadních Čechách. Hlavní náboženskou silou protireformace se ve městě od roku 1624 stali jezuité. Od 19. století se katolická církev dostala pod nově vytvořenou arcidiecézi ve Freiburgu im Breisgau.

Ve městě žila také početná židovská komunita, likvidovaná za 2. světové války, kdy zde sídlila velká vojenská posádka. Proto bylo město v roce 1944 silně vybombardováno. V roce 1945 byla Porýnská kasárna obsazena americkou armádou, patřila k hlavním střediskům poválečné konsolidace země a vybudoval zde své sídlo NATO.

Památky

  • Kostel sv. Martina, nejstarší budova ve městě, na předrománských a románských základech přestavěná v baroku
  • Zámek markrabat z Baden- Badenu a vévodů sasko-lauenburských; nejstarší částí je renesanční kastel s nárožními bastiony, k němuž byla přistavěna budova raně barokní a rokokový trakt z poloviny 18. století, v němž se dochoval Rytířský sál hraběnky Sibyly Sasko-Lauenburské s freskami a štukaturami bratří Asamů;
    • v současnosti zde sídlí Muzeum s rozsáhlými sbírkami archeologickými, umělecko-historickými a etnografickými;
    • Divadlo a další kulturní instituce
  • Radnice s věží – renesanční budova, dostavěná v 19. století a rekonstruovaná po roce 1945
  • Kašny: kašna s delfínem, Kašna bláznů (Narrenbrunnen),

Partnerská města

Galerie

  • Ettlingen
  • Kostel sv. Martina
    Kostel sv. Martina
  • Radnice
    Radnice
  • Renesanční část zámku
    Renesanční část zámku
  • Zámek, vstup do muzea
    Zámek, vstup do muzea
  • Nádvoří zámku
    Nádvoří zámku
  • Kašna s delfínem
    Kašna s delfínem
  • Kašna bláznů
    Kašna bláznů

Odkazy

Literatuira

Externí odkazy

Zdroj