Alexander Stubb

Cai-Göran Alexander Stubb
Alexander Stubb v roce 2018
Alexander Stubb v roce 2018
13. prezident Finska
Úřadující
Ve funkci od:
1. března 2024
Předchůdce Sauli Niinistö
64. předseda vlády Finska
Ve funkci:
24. června 2014 – 29. května 2015
Prezident Sauli Niinistö
Předchůdce Jyrki Katainen
Nástupce Juha Sipilä
Ministr financí Finska
Ve funkci:
29. května 2015 – 22. června 2016
Předseda vlády Juha Sipilä
Předchůdce Antti Rinne
Nástupce Petteri Orpo
Předseda Národní koalice
Ve funkci:
14. června 2014 – 11. červen 2016
Předchůdce Jyrki Katainen
Nástupce Petteri Orpo
Ministr pro evropské záležitosti a zahraniční obchod
Ve funkci:
22. června 2011 – 24. června 2014
Předseda vlády Jyrki Katainen
Předchůdkyně Astrid Thorsová (evr. záležitosti)
Paavo Väyrynen (zahr. obchod)
Nástupkyně Lenita Toivakková
Ministr zahraničních věcí
Ve funkci:
4. dubna 2008 – 22. června 2011
Předseda vlády Matti Vanhanen
Mari Kiviniemiová
Předchůdce Ilkka Kanerva
Nástupce Erkki Tuomioja
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci:
20. července 2004 – 3. dubna 2008
Nástupce Sirpa Pietikäinen
Volební obvod Finsko
Poslanec Parlamentu Finska
Ve funkci:
20. dubna 2011 – 30. července 2017
Volební obvod Uusimaa
Stranická příslušnost
Členství Národní koalice
Rodné jméno Cai-Göran Alexander Stubb
Narození 1. dubna 1968 (55 let)
Helsinky, FinskoFinsko Finsko
Choť Suzanne Innesová
Rodiče Göran Stubb a Christel Stubb
Děti Oliver
Emilie
Příbuzní Kai Setälä (dědeček z matčiny strany)
Alma mater Furman University
Collège d'Europe
London School of Economics
Zaměstnání politik
Ocenění rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (2008)
komandér Řádu bílé růže (2010)
velkokříž Norského královského řádu za zásluhy (2012)
Řád kříže země Panny Marie 1. třídy (2014)
Záslužný kříž válečných invalidů (2015)
… více na Wikidatech
Webová stránka www.alexstubb.com
Commons Alexander Stubb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cai-Göran Alexander Stubb (* 1. dubna 1968 Helsinky) je finský politik, od března 2024 třináctý prezident Finska, kterým byl zvolen v prezidentských volbách téhož roku.[1] V letech 2014 a 2015 zastával úřad předsedy vlády Finska. Od května 2015 do června 2016 byl ministrem financí ve vládě Juhy Sipily. Mezi roky 2014 až 2016 působil jako předseda Národní koalice.

V období let 2017 až 2020 byl místopředsedou Evropské investiční banky. V roce 2019 se stal kandidátem na předsedu Evropské komise, nebyl však zvolen.

Biografie

Původ a vzdělání

Narodil se roku 1968 v Helsinkách do bilingvní rodiny švédsky hovořícího otce a finské matky.[2] Otec pracoval v profesionálním ledním hokeji. V letech 1976–1983 zastával pozici výkonného ředitele Finského svazu ledního hokeje.[3]

V roce 1986 absolvoval střední školu Mainland High School ve floridské Daytona Beach a za další dva roky dokončil helsinské gymnázium Gymnasiet Lärkan. Po splnění vojenské služby obdržel stipendium v golfu na Furmanovu univerzitu v Jižní Karolíně, kde začal studovat obchod. V průběhu přešel na obor politické vědy, v němž roku 1993 získal bakalářský titul (Bachelor of Arts, B.A.). Následujícího roku obhájil diplom z francouzského jazyka a vlastivědy na pařížské Sorbonně.

Na belgické Collège d'Europe dosáhl roku 1995 magisterského titulu (Master of Arts, M.A.) v oboru evropské záležitosti. Dále pokračoval postgraduálním studiem na London School of Economics v oboru filosofie a mezinárodní politika, které zakončil roku 1999 titulem Ph.D.. V období 1995–1997 působil jako vědecký pracovník na ministerstvu zahraničních věcí a navazující dva roky při Akademii věd Finska. Od roku 1997 také psát sloupky.[4]

Politická kariéra

V letech 1999–2001 byl odborným specialistou finské reprezentace při Evropské unii v Bruselu, stejně jako členem finské vládní delegace na mezivládním vyjednávání o Niceské smlouvě. Od roku 2000 vyučoval jako asistent na Collège d'Europe. Po ukončení práce v mezivládním panelu o smlouvě z Nice se stal poradcem tehdejšího předsedy Evropské komise Romana Prodiho. V roce 2003 se vrátil k práci ve finském zastoupení při EU a začal působit jako expert mezivládního jednání o Smlouvě o Ústavě pro Evropu, která však nakonec nebyla přijata.

V roce 2004 kandidoval za finskou Národní koalici do Evropského parlamentu (EP), kam byl zvolen druhým nejvyšším počtem hlasů 115 225 finských voličů.[5][6] Poslancem EP byl v letech 2004–2008. Poté zastával funkce ve finských vládách. Nejdříve mezi roky 2008–2011 jako ministr zahraničních věcí a následné tři roky působil jako ministr pro evropské záležitosti a zahraniční obchod. V červnu 2014 byl zvolen předsedou Národní koalice a deset dní poté jmenován předsedou vlády, když na obou pozicích vystřídal Jyrkiho Katainena.

Od května 2015 do června 2016 byl ministrem financí ve vládě Juhy Sipily. V období 2017–2020 zastával funkci místopředsedy Evropské investiční banky. V roce 2019 byl kandidátem na předsedu Evropské komise, nebyl však zvolen.

V roce 2024 byl zvolen finským prezidentem, když po výhře v prvním kole voleb těsně vyhrál nad nezávislým kandidátem Zeleného svazu Pekkou Haavisto.[7]

Soukromý život

Jeho manželka Suzanne Innesová-Stubbová[8] je britská právnička. K roku 2014 pracovala v mediální skupině Sanoma.[9] Společně mají dvě děti, dceru Emilii a syna Olivera Johana Stubbovy.[10] Rodina žila v belgickém městě Genval,[10] než se přestěhovala do Taipoly, části jihofinského města Espoo.[11]

Jako sportovní nadšenec[12] se Stubb pravidelně zúčastňuje maratonských běhů a také triatlonů; dokončil také náročný závod Ironman (Železný muž) na Havaji.

Jako finský Švéd jsou jeho rodnými jazyky finština a švédština. Dále hovoří anglicky, francouzsky a německy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Stubb na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ČTK. Finským prezidentem bude bývalý premiér Stubb. Seznam Zprávy [online]. 2024-02-11 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Alexander Stubb: Mokaamalla pärjää hyvin | Tamperelainen. www.tamperelainen.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02. 
  3. ↑ Suomen jääkiekkomuseo: Jääkiekkoleijonat - Göran Stubb. jaakiekkomuseo.vapriikki.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  4. ↑ CV « Alex Stubb
  5. ↑ Alexander STUBB [online]. European Parliament [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-07. (anglicky) 
  6. ↑ Alex's abridged CV [online]. Alexander Stubb [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. (anglicky) 
  7. ↑ ČT24. Soupeřit lze i gentlemansky, ukázaly finské prezidentské volby. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ REYNOLDS, Ian. Suzanne Innes-Stubb - Concurrences [online]. Concurrences [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Tällainen on nainen tulevan pääministerin takana - "Hän kesytti naistenmiehen" - Kotimaan uutiset - Ilta-Sanomat. www.iltasanomat.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-28. 
  10. ↑ a b Personal details [online]. Alexander Stubb [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-30. (anglicky) 
  11. ↑ MEP Alexander Stubb to replace Ilkka Kanerva as Foreign Minister [online]. Helsingin Sanomat, 2008-04-01 [cit. 2008-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-06. (anglicky) 
  12. ↑ www.lts.fi [online]. [cit. 05-09-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-07-2011. 

Souvisejí články

Externí odkazy

Zdroj