Alexander Okolicsányi
Alexander Okolicsányi | |
---|---|
![]()
Erb rodu Okolicsányiů
| |
Rakousko-uherský vyslanec v Nizozemí | |
Ve funkci: 26. října 1894 – 30. května 1905 | |
Předchůdce | Otto Walterskirchen |
Nástupce | Otto Brandis |
Rakousko-uherský vyslanec ve Württembersku | |
Ve funkci: 26. května 1889 – 26. října 1894 | |
Předchůdce | Gabriel von Herbert-Rathkeal |
Nástupce | Theodor Zichy |
Narození |
31. ledna 1838 Strážske |
Úmrtí |
30. května 1905 (ve věku 67 let) Haag |
Profese | diplomat |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexander Okolicsányi von Okolicsna (maďarsky okolicsnai Okolicsányi Sándor) (31. ledna 1838 Strážske – 30. května 1905 Haag) byl uherský šlechtic a rakousko-uherský diplomat. Od mládí působil ve službách ministerstva zahraničí a zastával nižší posty v různých evropských zemích, nakonec byl vyslancem v Nizozemí.[1][2]
Biografie
Pocházel ze starého šlechtického rodu Okoličianských z Horních Uher, který se na svém nejstarším sídle v Okoličném připomíná od 13. století. Alexander se narodil na zámku Strážske v Zemplínské župě. Od mládí působil ve státních službách, v éře ministra zahraničí Gyuly Andrássyho a zvýšené participace uherské šlechty v rakousko-uherské diplomacii přešel na ministerstvo zahraničí. Na pozici ministerského tajemníka patřil k blízkým spolupracovníkům ministra Andrássyho.[3] Po Andrássyho rezignaci začal zastávat funkce na zahraničních ambasádách, od roku 1879 byl vyslaneckým radou v Haagu, od roku 1883 v Drážďanech, kde mu byl udělen titul legačního rady II. kategorie.[4]
Od roku 1887 pobýval v Římě, kde byl u Svatého stolce velvyslaneckým radou, respektive legačním radou I. kategorie a zároveň diplomatickým agentem pro církevní záležitosti.[5] V letech 1889–1894 byl vyslancem ve Stuttgartu, kde byl diplomatickým zástupcem pro Württemberské království a Bádenské velkovévodství.[6] Nakonec byl v letech 1894–1905 rakousko-uherským vyslancem v Nizozemí a zároveň v Lucembursku.[7][8] Sídlil v Haagu, kde také zemřel.[9]
Tituly a ocenění
Jako příslušník starého šlechtického rodu byl v roce 1872 jmenován c. k. komořím[10] a v roce 1898 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[11] Během působení v diplomatických službách získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku a v zahraničí.[12][13]
Rakousko-Uhersko
-
rytířský kříž Leopoldova řádu (1880)
-
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Zahraničí
-
velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko)
-
velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko)
-
velkokříž Řádu zähringenského lva (Bádensko)
-
velkokříž Řádu Filipa Velkomyslného (Hesensko)
-
komtur Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát)
-
komtur Řádu Karla III. (Španělsko)
-
komtur Řádu Albrechtova (Sasko)
-
Řád sv. Stanislava II. třídy (Rusko)
-
Řád červené orlice III. třídy (Německo)
-
rytíř Řádu nizozemského lva (Nizozemsko)
-
rytíř Řádu polární hvězdy (Švédsko)
-
Řád Medžidie III. třídy (Osmanská říše)
Odkazy
Reference
- ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 398 dostupné online
- ↑ Personální obsazení diplomatických zastoupení Rakouska a Rakouska-Uherska in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 201 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1886; Vídeň, 1886; s. 7 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 257 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1890; s. 262, 265 dostupné online
- ↑ Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1899; Vídeň, 1899; s. 39 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1899; s. 233 dostupné online
- ↑ Budapesti Czim- és Lakásjegyzék, 1905-1906, s. 267 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 177 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 213 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Alexandra Okolicsányiho in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1905; Vídeň, 1905; s. 46 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Alexandra Okolicsányiho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 249 dostupné online