Aldehydo-alkyno-aminová reakce

Aldehydo-alkyno-aminová reakce (též A3 párování) je vícesložková reakce aldehydu, alkynu a aminu za vzniku propargylaminu.^{[1][2][3][4][5]}

Při reakci dochází k přímé dehydratační kondenzaci^[3], přičemž je potřeba kovový katalyzátor, zpravidla založený na rutheniu, mědi, zlatu nebo stříbru.^[3] Při použití chirálních katalyzátorů lze provést enantioselektivní syntézu chirálních aminů. Rozpouštědlem může být i voda.^[3]

Katalytický cyklus začíná aktivací alkynu kovem za vzniku acetylidu, současně amin s aldehydem vytvoří imin, jež následně reaguje s acetylidem (zde jde o nukleofilní adici).^[3] Tato reakce byla popsána třemi nezávislými skupinami v letech 2001-2002;^[6][7][8] podobná reakce je ale známa již od roku 1953.^[9][10]

Pokud amin obsahuje substituenty s alfa vodíky a je použit vhodný zinkový nebo měďnatý katalyzátor, tak může u produktu A³ párování proběhnout přenos hydridu a fragmentace, kdy se Crabbéovou reakcí tvoří allen.

Dekarboxylační A3 reakce

Při dekarboxylačních A³ reakcích se místo aminů používají aminokyseliny. Imin se může izomerizovat a alkyn navázat na jiné volné místo v poloze alfa vůči dusíku.^[11][12][13]

Tato varianta bývá katalyzována mědí. Existuje také redoxní A³ párování, při kterém se ale používají stejné výchozí látky a vznikají produkty stejného druhu jako u základního A³ párování.^{[11][14][15][16]}

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku A3 coupling reaction na anglické Wikipedii.

Zdroj