Alžběta Přemyslovna

Alžběta Přemyslovna
Narození 1305 nebo Desetiletí od 1280
Úmrtí 1347
Místo pohřbení Klášter Pustiměř
Povolání řeholnice
Nábož. vyznání katolická církev
Rodiče Václav III. Český
Funkce abatyše
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alžběta (před 13051347) byla nemanželskou dcerou posledního přemyslovského krále Václava III. a neznámé matky.

9. ledna 1332 získala tato Alžběta papežský dispenz, aby mohla přestoupit z cisterciáckého kláštera v Pohledu do benediktinského kláštera u sv. Jiří v Praze. Vzhledem k datu listiny a přibližnému věku, v jakém tehdy Alžběta musela být, je tedy pravděpodobnější, že byla dcerou Václava III., ne Václava II. Z této listiny také víme, že v době Alžbětina narození byl Václav III. ještě svobodný, což znamená, že se musela narodit před Václavovým sňatkem s Violou Těšínskou. Levobočná dcera dostala jméno po své tetě, po otcově sestře Elišce Přemyslovně, aby se zdůraznila sounáležitost Alžběty s královským dvorem.

Dispenz, jak bylo uvedeno, se týkal přestupu z kláštera v Pohledu. Nejspíš právě tam byla Alžběta vychovávaná a zůstala zde i v dospělosti. Jako důvod žádosti o přestup byla uvedena debilitas corporis – nejspíše nějaká obecná fyzická slabost či onemocnění. Alžběta si přála přestoupit k benediktinkám u sv. Jiří, protože tento řád byl méně přísný. Ačkoliv jí bylo formálně umožněno přijmout v klášteře jakoukoliv hodnost či úřad, muselo být jasné, že u sv. Jiří se abatyší nestane. Fyzická slabost něco takového předem vylučovala.

V roce 1340 olomoucký biskup Jan Volek (nemanželský syn Václava II., který u papežského stolce vyřizoval výše zmíněnou dispenz) založil první ženský benediktinský klášter na Moravě v Pustiměři. Pustiměřská fundace byla založena k uctění Volkovy nevlastní sestry Elišky Přemyslovny, s níž ho až do Eliščiny smrti v roce 1330 pojil vřelý sourozenecký vztah. Spolufundátorem byl markrabě Karel. Právě Alžběta se v klášteře zasvěceném ke spáse tetiny duše stala první abatyší, ve věku zhruba 35 let.

Alžběta zemřela před začátkem června roku 1347. Byla to poslední Přemyslovna z hlavní panovnické linie (až do 16. století ještě trvala vedlejší, opavská větev rodu).

Odkazy

Literatura

  • Hledíková, Zdeňka, Alžběta, dcera Václava III. In: Mediaevalia historica Bohemica 8. 2001, s. 43-50.
  • Cyril Hádek, Konec Přemyslovců v Čechách, Praha 2006, s. 155-156.
  • Kateřina Charvátová, Václav II. Král český a polský, Praha 2007, s. 271-272.

Externí odkazy

Zdroj