Aki Kaurismäki

Aki Kaurismäki
Aki Kaurismäki (2012)
Aki Kaurismäki (2012)
Rodné jméno Aki Olavi Kaurismäki
Narození 4. dubna 1957 (66 let)
Orimattila
Alma mater Tamperská univerzita
Povolání filmový režisér, střihač, herec, filmový producent, divadelní režisér, filmový scenárista, scenárista a režisér
Ocenění FIPRESCI Berlinale (1992)
Pro Finlandia (1994)
rytíř Řádu čestné legie (2001)
Nordic Council Film Prize (2002)
Velká cena festivalu v Cannes (2002)
… více na Wikidatech
Choť Paula Oinonen
Příbuzní Mika Kaurismäki (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aki Olavi Kaurismäki (* 4. dubna 1957, Orimattila, Finsko) je finský filmový scenárista a režisér, který se věnuje převážně autorské tvorbě.

Život

Aki Kaurismäki vystudoval literaturu a komunikační vědy. Poté, co vystřídal několik pomocných prací (zedník, pošťák, umývač nádobí), šel na studia filmové kritiky a vedle toho psal filmové scénáře. Kariéru filmaře započal jako spolurežisér filmů svého staršího bratra Miky Kaurismäkiho (zahrál si hlavní roli v jeho filmu Lhář /The Liar, 1981/. V roce 1989 emigroval se svou ženou Paulou Oinonen do Portugalska.

Tvorba

Kaurismäkiho filmy se často zaobírají tématem sociálních outsiderů z městských center a jsou známé nejen svými minimalistickými dialogy, ale i svým lakonickým humorem. Kaurismäki pravidelně spolupracuje s týmem přátel z řad herců a hudebníků, kteří jeho filmům dodávají stylový ráz. Jsou to například Matti Pellonpää, Kati Outinen, Kari Väänänen, Sakke Järvenpää. Kaurismäki stojí i za úspěchem finské komediálně-punkrockové skupiny Leningrad Cowboys. Po vzoru Alfreda Hitchcocka se občas objevuje ve svých filmech v roli statisty. Hudbu k jeho filmům často píše Topi Sorsakoski.

Velké pozdvižení vyvolal Kaurismäki na podzim 2006, když nepovolil, aby se jeho film Světla v soumraku účastnil nominací na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film, a to i přesto, že ho jako kandidáta jednomyslně zvolila Finská filmová komora. Kaurismäki zdůvodňoval své rozhodnutí kritickým postojem k válce v Iráku vedené USA.

Společně se svým bratrem Mikou založil filmový festival Midnight Sun a distribuční firmu Villealfa (pojmenovanou po filmu Alphaville od Jeana-Luca Godarda)

Jeho posledním dokončeným filmem je Karaoke Blues (Fallen Leaves) z roku 2023, za který získal Velkou cenu poroty na festivalu v Cannes.[1]

Ocenění

V roce 2002 získal film Muž bez minulosti cenu Grand Prix na Filmovém festivalu v Cannes a byl také jako první finský film v historii nominován na Cenu akademie v kategorii nejlepší cizojazyčný film za rok 2003.

Zajímavosti

  • V roce 2011 byl Aki Kaurismäki hostem Letní filmové školy v Uherském Hradišti
  • K retrospektivě jeho filmů na festivalu byla vydána publikace Aki Kaurismäki: Světla v soumraku (Casablanca, 2011)

Filmografie

Hrané filmy

  • Aki Kaurismäki v roce 1990
    Aki Kaurismäki v roce 1990
    1983: Zločin a trest (Rikos ja Rangaistus)
  • 1985: Calamari union
  • 1986: Stíny v ráji (Varjoja paratiisissa), první díl trilogie ztracenců
  • 1987: Hamlet podniká (Hamlet liikemaailmassa)
  • 1988: Ariel (druhý díl trilogie ztracenců)
  • 1989: Špinavé ruce (Likaiset kädet), (vyrobeno pro finskou televizi YLE)
  • 1989: Leningradští kovbojové dobývají Ameriku (Leningrad Cowboys Go America)
  • 1990: Děvče ze sirkárny (Tulitikkutehtaan tyttö), třetí díl trilogie ztracenců
  • 1990: Smlouva s vrahem (I Hired a Contract Killer)
  • 1992: Bohémský život (Boheemielämää)
  • 1994: Drž si šátek, Taťáno (Pidä huivista kiinni, Tatjana)
  • 1994: Leningradští kovbojové potkávají Mojžíše (Leningrad Cowboys Meet Moses)
  • 1996: Mraky odtáhly (Kauas pilvet karkaavat), první díl Finské trilogie
  • 1999: Juha
  • 2002: Muž bez minulosti (Mies vailla menneisyyttä), druhý díl Finské trilogie
  • 2002: Psi nemají peklo (Dogs Have No Hell, 10 minutový povídkový film v projektu Dalších deset minut),
  • 2006: Světla v soumraku (Laitakaupungin valot), třetí díl Finské trilogie
  • 2011: Le Havre
  • 2017: Jiná strana naděje[2] (Toivon tuolla puolen)
  • 2023: Karaoke Blues (Fallen Leaves)

Dokumentární filmy

  • 1981 Saimaa-ilmiö
  • 1994 Total Balalaika show
  • 2004 Bico (Osa z evropské série krátkých filmů Visions of Europe)

Krátké filmy

  • 1986 Rock'y VI (8 min)
  • 1987 Through the Wire (6 min)
  • 1987 Rich Little Bitch (6 min)
  • 1987 L.A. Woman (5 min)
  • 1991 Those Were The Days (5 min)
  • 1992 These Boots (5 min)
  • 1996 Välittäjä (3 min)

Odkazy

Reference

  1. ↑ DEBRUGE, Peter. Cannes Awards: ‘Anatomy of a Fall’ Takes Palme d’Or, ‘The Zone of Interest’ and ‘The Pot au Feu’ Among Winners [online]. 2023-05-27 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ https://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20161216/281646779781314

Literatura

  • BOHÁČKOVÁ, Kamila (ed). Aki Kaurismäki: Světla v soumraku. Praha: Casablanca, AČFK 2011. 212 stran.

Externí odkazy

Zdroj