Aguti zlatý

Jak číst taxoboxAguti zlatý
alternativní popis obrázku chybí
Aguti zlatý v ZOO Dvůr Králové
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád hlodavci (Rodentia)
Čeleď agutiovití (Dasyprocidae)
Rod aguti (Dasyprocta)
Binomické jméno
Dasyprocta leporina
(Linné, 1758)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aguti zlatý (Dasyprocta leporina, známý též pod starším názvem Dasyprocta aguti) je středně velký hlodavec a zřejmě nejznámější zástupce čeledi agutiovitých (Dasyprocidae). Vyskytuje se na území Venezuely, Guyany, Francouzské Guyany a Brazílie, je vysazen i na Malých Antilách a obývá širokou škálu lokalit od savan až po husté a vlhké tropické deštné lesy. Otevřeným a rozlehlým oblastem s velmi nízkým vegetačním porostem, kde je velmi zranitelný, se však vyhýbá.

Popis

Aguti zlatý v zoologické zahradě ve Stuttgartu

Aguti zlatý je 41–62 cm dlouhý savec s hmotností pohybující se mezi 1 až 3 kg a téměř zakrnělým, jen 1,5 cm dlouhým ocasem. U tohoto hlodavce není příliš rozvinut sexuální dimorfismus, samice je jen o něco větší než samec. Na každém chlupu má několik tmavě černých a zlatavých proužků, což má za následek nápadný hnědozlatý odstín srsti, díky kterému se snadno rozpozná od ostatních zástupců své čeledi. Hřbet bývá tmavší než boky a srst na hlavě, břišní část těla a hrdlo bývá světlejší, v mnoha případech i nažloutlé až bílé, na hýždích se často objevuje červená skvrna. Na zadních končetinách, které jsou delší než přední, má 3, na předních 4 prsty zakončeny ostrými drápy.

Chování

Žije v párech nebo v menších rodinných skupinách, které se pohybují na velkém území o rozloze mezi 30 000 m2 a 85 000 m2. Aktivní je přes den, výjimečně ho můžeme spatřit i za jasných nocí. Je to skvělý běžec, skokan, ale také hrabač, který si buduje rozsáhlé nory v říčních březích nebo pod stromy, v kterých většinou odpočívá. Při hledání potravy, kdy často opouští své skrýše, je velmi ostražitý a každou chvíli se staví na zadní končetiny a rozhlíží se do okolí. Mezi jeho hlavní predátory patří hadi, oceloti velcí a lidé. Živí se především rostlinnou stravou – kořínky, listy, kůrou, částmi rostlin nebo plody – ale rád si jídelníček zpestří i drobnými bezobratlými, např. hmyzem a drobnými plazy. Podobně jako jiné druhy agutiů si dělá na nepříznivé období zásoby semen, které však často nespotřebuje. Z toho důvodu napomáhá šíření některých pralesních stromů včetně juvie ztepilé a obnově jejich porostů.

Aguti zlatý se může rozmnožovat i dvakrát ročně. Samice rodí po 104 až 120 dnech březosti ve své noře jedno až tři mláďata, která se rodí dobře vyvinutá a matku opouští ve věku 20 týdnů. V zajetí se může aguti zlatý dožít i více než 18 let.

Ohrožení

Kresba od Gustava Mützela

Aguti zlatý bývá často pronásledován pro své maso, ale hlavně srst, která je v současné době vysoce ceněna. Díky jeho přizpůsobivosti v lokalitách poblíž lidských obydlí se na jeho početnosti zatím neprojevila ani masivní ztráta přirozeného biomu – tropických deštných lesů. V Červeném seznamu IUCN jej nalezneme v kategorii málo dotčených druhů.[2]

Aguti zlatý v českých zoo

V České republice chovají agutiho zlatého následující zoologické zahrady:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brazilian Agouti na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. https://web.archive.org/web/http://www.iucnredlist.org/search/details.php/6284/all

Externí odkazy

Zdroj