Adam Olearius

Adam Olearius
Narození 23. září 1599
Aschersleben
Úmrtí 22. února 1671 (ve věku 71 let)
Zámek Gottorf
Alma mater Lipská univerzita
Povolání matematik, jazykovědec, knihovník, diplomat, překladatel, spisovatel, básník-právník, historik, objevitel a geograf
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Olearius, vlastním jménem Oehlschlaegel či Ölschäger (16. srpna 1603 Aschersleben – 22. února 1671 Gottorf) byl německý cestovatel, geograf a matematik.

Život

Vystudoval teologii, filozofii a matematiku na univerzitě v Lipsku, absolvoval roku 1627. Od roku 1632 působil na této univerzitě jako asistent, na filozofické fakultě. Jeho služby si poté vyžádal vévoda Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský, a to služby nejen odborné a knihovnické, ale i obchodně diplomatické, neboť vévoda obchodoval s hedvábím a potřeboval kvůli tomu kontakty v Rusku a Persii. Výprava do Ruska vyrazila roku 1632. Vedl ji velvyslanec Philip Crusie, Olearius byl jeho sekretářem. Šla přes Lübeck, Rigu, Tartu, Tallinn, Narvu, Ladogu a Novgorod, aby 14. srpna 1634 konečně dorazila do Moskvy. Zde byla přijata carem Michailem I. Fjodorovičem a byla po obchodní stránce úspěšná.

Roku 1635 vyrazila druhá expedice, která také šla přes Moskvu, ale jejím konečným cílem byla Persie. Do Moskvy došli cestovatelé 29. března 1636 a dále pokračovali přes Nižnij Novgorod, Astrachaň a Kaspické moře, až 3. srpna 1637 dorazili do Isfahánu, hlavního města tehdejší safíovské Persie. Olearius sloužil i jako navigátor výpravy, neboť ovládal astronomii. Po cestě se rovněž naučil persky, takže byl posléze hlavním překladatelem. Perský šáh výpravu sice přijal, obchodní dohody ale tentokrát nedosáhla. V prosinci 1637 se vydala na zpáteční cestu, opět přes Moskvu. Cestou Olearius vytvořil mapu řeky Volhy a jejího okolí. To okouzlilo i cara a nabízel Olearovi, aby zůstal v carských službách jako kartograf, ale Olearius odmítl. Do Německa se výprava i s ním vrátila roku 1639. Olearius byl pak vděčným vévodou jmenován dvorním matematikem a geografem. Pečoval také o knihovnu zámku Gottorp, kde vévoda sídlil, a ovšem i o kabinet kuriozit. Své nabité znalosti perštiny využíval k překladům perské poezie. Své zážitky z cest shrnul do dvou cestopisů: Beschreibung der muscowitischen und persischen Reise (1647) a Kurtzer Begriff einer holsteinischen Chronic (1663).

Externí odkazy

Zdroj