Adalbert von Widmann

Adalbert von Widmann
Slezský zemský prezident
Ve funkci:
březen 1915 – 1918
Panovník František Josef I., Karel I.
Předchůdce Max von Coudenhove
Nástupce monarchie zanikla
Ministr zemědělství Předlitavska
Ve funkci:
9. ledna 1911 – 3. listopadu 1911
Panovník František Josef I.
Předseda vlády Richard von Bienerth, Paul Gautsch
Předchůdce Josef von Pop
Nástupce Wacław Zaleski
Narození 29. května 1868
Plaveč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. prosince 1945 (ve věku 77 let)
Plaveč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Rodiče Adalbert Widmann (1804–1888)
Ervína Scharffensteinová (1833–1883)
Alma mater Právnická fakulta Německé univerzity v Praze
Profese státní úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Adalbert von Widmann, též baron Vojtěch Widmann (29. května 1868[1]Plaveč – 11. prosince 1945 Plaveč[2][3]), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský šlechtic a politik, v roce 1911 ministr zemědělství (orby).

Biografie

Narodil se jako syn dlouholetého moravského zemského hejtmana Adalberta barona Widmanna (1804–1888), významného představitele moravských „ústavě věrných“ velkostatkářů. Zdědil velkostatky Plaveč na Znojemsku a Nalžovice na Sedlčansku.[4] Byl předsedou hospodářského spolku na Znojemsku.[5] V roce 1891 nastoupil do státních služeb na místodržitelství v Čechách. Roku 1898 je jako okresní komisař povolán k ministerstvu vnitra, kde povýšil až na ministerského sekretáře a sekčního radu. Roku 1909 byl jmenován dvorním radou při slezské zemské vládě v Opavě a zástupcem slezského zemského prezidenta.[6]

Za vlády Richarda Bienertha se stal dodatečně ministrem zemědělství. Post si udržel i v následující vládě Paula Gautsche. Funkci zastával v období 9. ledna 1911 – 3. listopadu 1911.[7] Za první světové války zastával od konce března roku 1915 post zemského prezidenta (místodržícího) Slezska a na postu setrval až do zániku monarchie.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Adalbert Widmann [online]. geneall.net [cit. 2012-06-24]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Elisabeth Lebensaft, Christoph Mentschl: Feudalherren - Bauern - Funktionäre. Selbstverl. d. NÖ Inst. für Landeskunde, 2003, s. 151.
  3. ↑ Matrika narození ŘK farnosti Únanov, 1789–1914. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 150. (německy) 
  4. ↑ Česko má novou vládu. Exministři dostali brilianty [online]. tyden.cz [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Počátky zemědělského školství ve Znojmě [online]. znoj-tyden.cz [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ Znaimer Tagblatt 30-3-1915
  7. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590–591. 
  8. ↑ Janoušková, Aneta: Příběh z Plavče [online]. theses.cz [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 

Zdroj