Abdul Muis

Abdul Muis
Narození 3. července 1883
Sungai Puar
Úmrtí 17. června 1959 (ve věku 75 let)
Bandung
Místo pohřbení Cikutra Cemetery
Národnost Minangkabauové
Alma mater Europeesche Lagere School
STOVIA
Povolání novinář, politik a spisovatel
Ocenění Indonéský národní hrdina
Choť Sunarsih
Děti Diana Moeis
Achir Moeis
Siti Kencana Moeis
Rodiče Soelaiman Dt Toemanggoeng a Siti Djariah
Funkce member of the Volksraad (1918–1921)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abdul Muis (též Abdoel Moeis; 3. července 1886 Sungai Puar – 17. července 1959 Bandung) byl indonéský spisovatel, novinář a politický aktivista minangkabauské národnosti. Byl bojovníkem za nezávislost na Nizozemsku a stal se prvním nositelem titulu Národní hrdina Indonésie (1959). Proslavil se románem Salah Asuhan (Špatná výchova) z roku 1928.

Život

Získal západní vzdělání a tři roky studoval medicínu na univerzitě v Jakartě, než byl nucen kvůli špatnému zdraví školu opustit. Poté si našel zaměstnání ve veřejné službě, posléze se živil jako novinář. Psal zejména do nacionalistických časopisů, jako byl Kaoem Moeda, který v roce 1912 i spoluzakládal, ale i do nizozemských tiskovin, jako byl deník De Express. Stal se velmi známý svými provokativními články, které byly velmi kritické vůči nizozemské koloniální správě. Během první světové války působil v hnutí za větší autonomii Indonésie, ve stejné době také vstoupil do odborového svazu Sarekat Islam a stal se jeho zástupcem při jednáních o získání přímého zastoupení Indonésie v nizozemském parlamentním systému. V roce 1920 byl jmenován členem Volksraad (Lidové rady), která se později vyvinula v poloparlamentní orgán.[1] Za svůj politický aktivismus byl i trestán, byl zatčen v roce 1919, po vraždě nizozemského kontrolora na severu Sulawesi, k níž došlo těsně poté, co tam měl politický mítink. Nedlouho poté, v roce 1922, vedl stávku v Yogyakartě, za což byl na tři roky uvězněn. Na konci 20. let se rozhodl z politického života stáhnout a věnovat se literatuře, jakkoli politika se stávala námětem i jeho literárních děl. V roce 1928 vydal první román Salah Asuhan (Špatná výchova). Odkrýval rasovou a sociální diskriminaci, ale také řešil základní svár indonéské společnosti – rozhodování mezi tradicemi, bez nichž si neudrží Indonésané identitu, a moderností, která přichází od utlačovatelských Evropanů, avšak přesto je cestou do budoucna. Román je považován za základní dílo moderní indonéské literatury.[2] V roce 1932 vydal Muis další ceněné dílo, román Pertemuan Jodoh. Jde o příběh dvou milenců, které dělí třídní, etnická i vzdělanostní bariéra, avšak přesto se nakonec vezmou. Závěr svého života strávil Muis v Bandungu, kde se mj. podílel na založení Bandungského technologického institutu. Po získání nezávislosti založil organizaci Persatuan Perjuangan Priangan, která měla podporovat rozvoj západní Jávy a vzdělanost Sundánců. V 50. letech se ještě znovu vrátil k literatuře (romány Surapati, Hendak Berbakti, Robert Anak Surapati).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abdul Muis na anglické Wikipedii.

  1. ↑ TEEUW, A. Development of the Novel; Abdul Muis’ Salah Asuhan and other Highlights. Příprava vydání A. Teeuw. Dordrecht: Springer Netherlands (Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- En Volkenkunde). Dostupné online. ISBN 978-94-015-0768-4. DOI 10.1007/978-94-015-0768-4_25. S. 61–65. (anglicky) DOI: 10.1007/978-94-015-0768-4_25. 
  2. ↑ National Heroes of Indonesia: Abdul Muis; Writer, Journalist & Nationalist | Indonesia Investments. www.indonesia-investments.com [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj