AH-1 Super Cobra

AH-1 SeaCobra / SuperCobra
AH-1W SuperCobra americké námořní pěchoty při vzletu z USS Bataan
AH-1W SuperCobra americké námořní pěchoty při vzletu z USS Bataan
Určení bitevní vrtulník
Původ USA
Výrobce Bell Helicopter
První let 14. října 1969 (první sériový AH-1J)[1]
Zařazeno 1970
Vyřazeno 2020
Uživatel USMC Aviation
Vyrobeno kusů 179
Vyvinuto z typu Bell AH-1 Cobra
Další vývoj Bell AH-1Z Viper
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bell AH-1 SuperCobra je dvoumotorový bitevní vrtulník vyvinutý společností Bell Helicopter jako pokročilá verze původního AH-1 Cobra z 60. let 20. století. Byl navržen pro poskytování přímé letecké podpory a boj s obrněnou technikou, zejména pro potřeby námořní pěchoty Spojených států.[2]

Vývoj a výroba

AH-1 Cobra byl původně vyvinut v polovině 60. let jako dočasné řešení pro útočný vrtulník armády USA během války ve Vietnamu. Využíval osvědčené komponenty z víceúčelového vrtulníku UH-1 Huey. Do června 1967 bylo armádě dodáno prvních 1 116 kusů AH-1G Huey Cobra, které ve Vietnamu nalétaly přes milion hodin.[3]

Námořní pěchota USA projevila zájem o AH-1G, ale preferovala dvoumotorovou verzi pro zvýšenou bezpečnost při námořních operacích. V květnu 1968 společnost Bell obdržela kontrakt na první sérii 49 kusů AH-1J SeaCobra s motory T400-CP-400. V 70. letech vznikla potřeba zvýšit nosnost Cobry v horkém klimatu, což vedlo k vývoji AH-1T s prodlouženým trupem a modernizovanou transmisí a motory. V 80. letech 20. století byla představena verze AH-1W SuperCobra s výkonnějšími motory a vylepšeným zbraňovým systémem.[4]

Konstrukce

Trup SuperCobry je celokovový, s úzkým průřezem a prodlouženou přídí. Dvoučlenná posádka sedí v tandemovém uspořádání, přičemž střelec-operátor sedí vpředu a pilot vzadu.[5]

Pro ochranu posádky jsou sedadla a boční panely trupu pancéřovány. Vrtulník je vybaven dvoulistým nosným rotorem s listy o šířce 0,84 metru a šípovitými koncovkami. Pohonnou jednotku tvoří dva turbohřídelové motory General Electric T700-401, každý o výkonu 1 690 koní (1 260 kW). Kapacita palivových nádrží je 1 153 litrů, s možností instalace přídavných závěsných nádrží.[6]

Výzbroj

Standardní výzbroj AH-1W SuperCobra zahrnuje tříhlavňový kanón M197 ráže 20 mm umístěný v otočné věži pod přídí vrtulníku. Dále může nést různé kombinace neřízených raket Zuni a Hydra 70, řízených střel vzduch-země, jako jsou TOW nebo Hellfire, a také střel vzduch-vzduch pro vlastní obranu.​[7]

Operační nasazení

AH-1 SuperCobra byl nasazen v různých konfliktech a operacích po celém světě. Během války v Perském zálivu v roce 1991 hrály tyto vrtulníky klíčovou roli v podpoře pozemních sil a prokázaly svou efektivitu v boji proti obrněným cílům.[8]

SuperCobry byly také nasazeny v operacích v Somálsku, Bosně a Hercegovině, Iráku a Afghánistánu, kde poskytovaly blízkou leteckou podporu, prováděly průzkum a zajišťovaly ochranu konvojů.[9]

Varianty

  • AH-1J SeaCobra: Původní dvoumotorová verze vyvinutá pro USMC s vylepšenou výzbrojí a výkonem.[10]
  • AH-1J International: Exportní varianta AH-1J s výkonnější pohonnou jednotkou T400-WV-402 a upraveným rotorem. Vyráběna pro Írán a Jižní Koreu.
  • AH-1T Improved SeaCobra: Modernizovaná verze s prodlouženým trupem a zvýšenou nosností, umožňující nesení pokročilejší výzbroje.[11]
  • AH-1W SuperCobra
  • AH-1Z Viper: Nejnovější varianta vycházející z AH-1W, vybavená moderní avionikou, čtyřlistým rotorem a schopností nést pokročilé zbraňové systémy.

Specifikace (AH-1W SuperCobra)

Třípohledový nákres AH-1W

Údaje dle[12]

Technické údaje

  • Posádka: 2
  • Délka trupu: 13,78 m
  • Celková délka: 17,68 m
  • Průměr nosného rotoru: 14,63 m
  • Rozpětí křídel: 3,23 m
  • Výška: 4,32 m
  • Kapacita paliva:
  • Prázdná hmotnost: 4 627 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 6 690 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × turbohřídelový motor T700-GE-401
  • Výkon pohonné jednotky: 3 250 shp (2 420 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 282 km/h (na úrovni mořské hladiny)
  • Cestovní rychlost: 278 km/h
  • Dolet: 635 km
  • Akční rádius:
  • Praktický dostup: 4 270 m
  • Maximální přetížení:

Výzbroj

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pelletier 1992, s. 153.
  2. ↑ Bell AH-1W. Pima Air & Space [online]. [cit. 2025-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ LIPTROT, R N. A Historical Review of Helicopter Development. Bulletin (Helicopter Association of Great Britain). 1947-03, roč. 3, s. 4–20. Dostupné online [cit. 2025-05-28]. ISSN 2976-6915. doi:10.1017/s2976691500000194. 
  4. ↑ Bell AH-1W. Pima Air & Space [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Bell AH-1W SuperCobra #162558/VT-27 [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ COJECO.CZ. Bell AH-1 W SuperCobra. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ COJECO.CZ. Bell AH-1 W SuperCobra. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Bell AH-1 SuperCobra Attack Helicopter. www.militaryfactory.com [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Bell AH-1 SuperCobra Attack Helicopter. www.militaryfactory.com [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ Bell AH-1W. Pima Air & Space [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Bell AH-1 SuperCobra Attack Helicopter. www.militaryfactory.com [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pelletier 1992, s. 162, 155–156.

Literatura

  • BISHOP, Chris, 2006. Huey Cobra Gunships. Ilustrace Jim Laurier. 1. vyd. Oxford: Osprey. 48 s. (New Vanguard; sv. 125). ISBN 978-1-84176-984-4. (anglicky) 
  • PELLETIER, A.J, 1992. Bell Aircraft since 1935. Annapolis, MD: US Naval Institute Press. 255 s. ISBN 1-55750-056-8. Kapitola Models 209/249 and 309, AH-1 HueyCobra, KingCobra, SeaCobra, SuperCobra and Viper, s. 148–162. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj