2006 BV39 (planetka)

2006 BV39
Identifikátory
Typ planetka
Předběžné označení 2006 BV39
Objeveno
Datum 26. ledna 2006
Místo Kitt Peak
Objevitel T. H. Bressi, M. T. Read
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa 171 148 837 km
1,144 059 au
Výstřednost 0,270 819
Perihel 124 798 397 km
0,8342 au
Afel 217 499 277 km
1,4539 au
Perioda (oběžná doba) 463,31 d
(1,22 a)
Sklon dráhy  
- k ekliptice 0,7366°
Délka vzestupného uzlu 127,163°
Argument šířky perihelu 70,724°
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost 29,06
Rovníkový průměr 0,005 až 0,012 km

2006 BV39 je planetka Apollonovy skupiny, patřící současně mezi objekty pravidelně se přibližující k Zemi (NEO) a tedy i mezi potenciálně nebezpečná tělesa (PHA). Její dráha dosud není definitivně stanovena, proto jí nebylo dosud přiděleno katalogové číslo.

Popis objektu

Vzhledem k tomu, že byla pozorována pouze po dobu dvou dní, nebylo možno provést spektroskopický výzkum. Proto o jejím chemickém složení není nic známo. Její průměr je odhadován na základě hvězdné velikosti a protože není známo ani albedo jejího povrchu, je proto značně nejistý.

Historie

Planetka byla poprvé pozorována 26. ledna 2006 kolem 08:00 světového času (UTC) 1,8metrovým dalekohledem na Kitt Peak Observatory v rámci programu Spacewatch II. Objevili ji astronomové T. H. Bressi, M. T. Read. O dva dny později, 28. ledna v 07:28 UTC, prolétla v minimální vzdálenosti 330 tisíc kilometrů od středu Země, tedy blíže, než obíhá Měsíc, a opět se vzdálila do meziplanetárního prostoru. Naposledy byla pozorována ještě krátce před jejím maximálním přibliížením k Zemi, v 05:14 UTC a poté během obletu ještě téhož dne kolem 22:40 UTC astronomem Milošem Tichým z observatoře na jihočeské Kleti.

V minulosti prolétla již několikrát v blízkosti Země, naposledy v roce 1997, kdy ji minula v bezpečné vzdálenosti 23 milionu kilometrů. Před tím, v roce 1962, prolétla ve vzdálenosti přibližně 5,6 mil. km kolem Marsu, což poněkud změnilo její dráhu.

Výhled do budoucnosti

Planetka se bude opakovaně přibližovat k Zemi, ale po zbytek tohoto století nás tyto průlety neohrozí. K nejtěsnějšímu průletu ve vzdálenosti 7,3 mil. km má dojít 24. června 2061. Mnohem zajímavější budou opakované průlety kolem Marsu v letech 2026, 2050, 2075 a 2099. Při posledním z těchto setkání mine Mars jen o 4 mil. km.

Externí odkazy

Zdroj