Žofínský prales

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Žofínský prales
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pohled do nitra pralesa
Pohled do nitra pralesa
Základní informace
Vyhlášení 28. srpna 1838
Vyhlásil hrabě Jiří Buquoy
Nadm. výška 735–829 m n. m.
Rozloha 101,62 ha[1][2]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Český Krumlov
Umístění Pivonice u Pohorské Vsi
Souřadnice 48°39′55,06″ s. š., 14°42′23,57″ v. d.
Žofínský prales
Žofínský prales
Další informace
Kód 544
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

Žofínský prales je národní přírodní rezervace v Novohradských horách poblíž hranic s Rakouskem.

Historie

Přírodní rezervace Žofínský prales je společně s pralesem Hojná voda nejstarší rezervací v pevninské Evropě (starší je rezervace na ostrově Vilm v Baltském moři).[3] Založil ji roku 1838 hrabě Jiří František August Buquoy „mezi pasekami č. 10 a 20, mezi potokem Almbach a dělicí čárou“ (hranicí). Rozkládala se na ploše 300 jiter (172 ha), ale na mapě z roku 1847 měla zhruba 38 ha.[4] Ovšem po převzetí panství jeho syn dal na názory lesního inženýra a taxátora Williama Rowlanda[5][6] na zmenšení plochy rezervace na tři jitra (1,7 ha). Až v roce 1882 byl vydán absolutní zákaz těžby (do té doby byly odtud odváženy souše) a zhruba od roku 1888 (59 ha) se plocha rezervace opět zvyšovala (roku 1898 měla 56,47 ha) až na současnou rozlohu.[7] V roce 1933 vyhlásilo tehdejší ministerstvo školství a národní osvěty Žofínský prales úplnou státní rezervací pod názvem Prales v polesí Obora (Sofienschloß) s výměrou 97,72 ha.[8][9]

Současnost

Rozloha této rezervace je 102 ha. Nejstarší stromy jsou až 400 let staré. Od poloviny 18. století se na většině tohoto území vyvíjí prales bez jakéhokoliv zásahu člověka. Mezi stromy zde dominuje buk, v menším počtu se zde vyskytuje smrk a jedle. Od roku 1991 je prales oplocen a nepřístupný veřejnosti. Do roku 1975 zde rostla Žofínská královna jedlí, která dosáhla věku 425 let, obvodu kmene 553 cm při celkové výšce 51 m, ale padla za prudkého nárazového větru 6. ledna 1975.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. ↑ DOSTÁL, Dalibor. Nejstarší rezervace na kontinentu se zmenšila o polovinu. Deník [online]. 2007-09-27 [cit. 2009-11-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ https://docplayer.cz/amp/109723900-Historicky-vyvoj-drevinne-skladby-zofinskeho-pralesa.html - Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort
  5. ↑ Žofínský prales slaví 180 let. Přežil plošné kácení i průmyslovou těžbu. iDNES.cz [online]. 2018-09-02 [cit. 2018-09-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zdravý prales, nebo zisk? Český spor trvá už po staletí. iDNES.cz [online]. 2006-11-14 [cit. 2018-09-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Živa – K dějinám Národní přírodní rezervace Žofínský prales (Jan Andreska). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2018-09-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výnos Ministerstvo školství a národní osvěty ze dne 31. prosince 1933, čj. 143.547 V, o ochraně přírodních památek, konkrétně hlava A. Země Česká, část XXI. Politický okres Kaplice.
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.rodinaonline.cz [online]. [cit. 2009-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-10. 
  10. ↑ Archivovaná kopie. stromy.cea.cz [online]. [cit. 2009-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-06-24. 

Literatura

  • ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 203–205. 

Externí odkazy

Zdroj