Židovský hřbitov v Jevíčku

Židovský hřbitov v Jevíčku
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Pardubický
Okres Svitavy
Obec Jevíčko
Zeměpisné souřadnice 49°38′3,68″ s. š., 16°41′56,23″ v. d.
Specifikace
Náboženství judaismus
Výstavba 19. století
Užívání 1836–1942
Odkazy
Kód památky 52398/6-3082 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov v Jevíčku leží na západním okraji města na Svitavské ulici. Rozloha hřbitova je 5603 m².[1] Hřbitov vznikl v 19. století, ale od roku 1942 není využíván.[2] Dochovalo se zde 21 náhrobků a několik torz, které se nacházejí v jihovýchodní části hřbitova.[3][4] V letech 1958–1988 byl hřbitov památkově chráněný.[5] Pozemek hřbitova je ve vlastnictví židovské obce v Praze.

Historie

Informační tabule v areálu hřbitova

Původně se Jevíčský židovský hřbitov nacházel nedaleko tehdejšího židovského ghetta, z vnější strany městských hradeb. Vznikl v roce 1630 a jako pohřebiště se používal až do roku 1836, kdy byl zrušen a nahrazen novým hřbitovem na okraji města.[2] Muselo k tomu dojít, protože tehdejší zákony nedovolovaly, aby se hřbitov nacházel v centru města.[6] Pozemek o rozloze 7795 m² pro nový hřbitov přenechal rod Herbersteinů.[6] Všechny náhrobky byly ze starého hřbitova později za nacistické okupace přesunuty na nový hřbitov.[7]

Nový židovský hřbitov byl založen na ploše obdélníkového tvaru o velikosti 130 m × 40 m. Náhrobky pokrývaly téměř celou plochu hřbitova a řady hrobů vedly ve směru od severu k jihu, s nápisy ke vstupu, který ležel na západním okraji pozemku. Bylo zde celkem kolem pěti set náhrobků.[1]

Za okupace a za druhé světové války byl hřbitov poničen nacisty. Většina náhrobků byla povalena, rozprodána nebo odcizena. Poslední pohřeb se zde odehrál v roce 1942.[1] Novější část hřbitova byla zdemolována kolem roku 1950.[6]

O rekonstrukci hřbitova se uvažovalo už v roce 1964, ale nedošlo k ní pro nedostatek financí.[3] Záměr revitalizace areálu byl uskutečněn až v 70. letech 20. století, kdy byl hřbitov přeměněn na park.[5] Na jeho jihovýchodním okraji byla na památku ponechána skupina několika náhrobků z let 1836–1838. Ty prošly koncem 90. let pietní úpravou a byl pro ně vymezen prostor ve tvaru trojúhelníku. Prostor, původně ohraničený nízkým laťkovým plotem, tvoří jakési lapidárium. V severovýchodní části se pak nachází asi 1,5 m vysoká mohyla zarostlá trávou.[3]

Kolem roku 1970 byla zbořena zchátralá secesní obřadní síň, která stála už od roku 1878. Jednalo se o jednopatrovou samostatně stojící budovu. Nad jejím portálem bylo možné najít zvýrazněný štít s kamenným desaterem.

Přítomnost hřbitova připomíná informační tabule, která se nachází přibližně uprostřed pozemku. Je zde také 5. zastavení literární stezky Putování za Krchomilkou, která vznikla v roce 2016.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Židovská čtvrť v Jevíčku. Jevíčský zpravodaj. Roč. 2020, čís. 1, s. 23. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. 
  2. ↑ a b ŽIDOVSKÝ HŘBITOV JEVÍČKO [online]. atlasceska.cz [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Židovská obec Jevíčko, s. 113
  4. ↑ Židovský hřbitov Jevíčko [online]. cemeteries.zob.cz [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Židovský hřbitov [online]. pamatkovykatalog.cz [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Židovská obec Jevíčko, s. 111
  7. ↑ JEVÍČKO [online]. holocaust.cz [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Putování za Krchomilkou [online]. Město Jevíčko [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • DVORSKÝ, František. K historii Židů v Čechách, na Moravě a v Slezsku 906 až 1620. Praha: Bohumil Bondy, 1906. 
  • FIEDLER, Jiří; PAŘÍK, Arno. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. 
  • DOBROZEMSKÁ, Ludmila. Židovská obec Jevíčko. Jevíčko: Město Jevíčko, 2020. 174 s. ISBN 978-80-907259-1-1. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj